Úděsné Úterý
Podtitul: Sedm dní. Sedm klíčů. Sedm ctností. Sedm hříchů.
Autor: Garth Nix
Originální název: Grim Tuesday
Překlad: Milan Žáček
Ilustrace: Milan Fibiger
Původní rok: 2003
Rok vydání: 2006
Série: Klíče od Království (2. díl)
Žánr: fantasy, pro mládež, dobrodružství
Počet stran: 249
Moje hodnocení:
4/10 Originalitu této sérii upřít opravdu nemůžu, protože jsem ještě
nečetla nic podobného. Takže to určitě oceňuju, ale to je nejspíše tak
všechno. Na druhou stranu jsem se totiž občas ztrácela a byla jsem
celkem rozhodnutá, že po prvním dílu skončím, protože mi to nepřišlo moc
záživné. Nicméně jsem tomu pak chtěla dát ještě šanci a pustila jsem se
i do tohoto druhého dílu. Ten mě ale bohužel bavil ještě o něco méně.
Obálka: 6/10 Obálka není úplně špatná, je to takový průměr.
Anotace:
Druhý díl nového napínavého fantasy dobrodružství. Artur Penhaligon měl
za to, že se už nikdy nebude muset vracet do podivného domu, který ho v
pondělí málem zabil - do domu, kde se skrývá fantastická a zlovětsná
říše. Ale další den s sebou přináší nové výzvy - v podobě nepřítele
jménem Úděsné Úterý, který ohrožuje bezpečnost Arturovy rodiny i celého
světa. Aby Artur všechny zachránil, musí od Úděsného Úterý získat Druhý
Klíč od Království. A při tomto dobrodružství bude nucen uloupit
sluneční koráb, přežít pobyt v prazvláštním pracovním táboře, spřátelit
se se záhadným medvědem a postavit se nebezpečným Nicníkům. I po tom
všem se bude muset vydat do strašidelných Vzdálených oblastí, aby svedl
rozhodující boj...
Ukázka: ,,Letět nemůžete," nadhodila Suzy s pohledem upřeným ke stropu. ,,Když tam lítají ty hroudy."
,,Tome? Znáte cestu na dno Dolu?"
,,Neznám,
kromě Nepravděpodobného schodiště," odpověděl Tom. ,,Ale po něm by to
tak blízko tak velkému množství Ničeho bylo velice nebezpečné. Schodiště
vede kolem Ničeho hodně blízko, ale nikde to není tak těsně jako tady.
Řekl bych, že se na Schodiště neodváží ani samotné Úděsné Úterý."
,,K
odpovědi na svou otázku můžete Úděsné Úterý přinutit pomocí Klíče,"
poznamenala Vůle. ,,Ublíží mu, ale co na tom teď záleží. Nesmíte
připustit, aby se Nic dostalo ven. Navrhuji, abyste neotálel, mylorde."
,,Kdybys mi hned na začátku pomohla, měli bychom teď víc času," podotkl Artur trpce.
Zahlédl
něco ve smogu. Záblesk světla a hned další. Nebyly to rudé zášlehy
signálních raket, nýbrž nepřerušované paprsky světla snášející se ze
stropu.
,,Výtahy!" vyhrkla Suzy, když se také zadívala vzhůru.
,,Viděl
bych to na dámu První," řekl Artur. ,,Pozdě a anadarmo jako obvykle."
Otočil se zpátky k Úděsnému Úterý. Starousedlík mu připadal nižší než
původně a už ne tak nelítostný. Ve všech ohledech se zmenšoval.
Artur váhavě zvedl ruce a potom je nechal zase klesnout, když ho něco napadlo.
,,Výtahy! Nějaký výtah musí přece jet i na dno Dolu! Kde je?"
Úděsné Úterý nic neříkalo.
,,Nechci vám udělat nic ošklivého," upozornil ho Artur. ,,Ale když budu muset, Klíč na vás použiju. Jezdí nějaký výtah do Dolu?"
,,Uchyl se k tomu nejhoršímu," opáčilo Úděsné Úterý. ,,Nezáleží mi na tom."
Artur zavrtěl hlavou, potom zvedl pravou ruku a namířil na Úděsné Úterý ukazováček.
(Kapitola dvacátá první, strana 225)
Nakladatelství: Triton