Kočka, která uměla číst pozpátku
Autorka: Lilian Jackson Braun
Originální název: The cat, who could read backwards
Překlad: Helena Smolaková
Původní rok: 1966
Rok vydání: 2003
Série: Kočičí krimi (1. díl)
Žánr: detektivní, mysteriózní
Počet stránek: 223
Moje hodnocení:
10/10 První díl této úžasné série detektivních příběhů, kde kromě lidí
hrají hlavní role i kočky. Je to tak ideální kniha pro milovníky
detektivek a koček zároveň. Hlavní lidská postava je žurnalista
Jim Qwilleran, který je velmi sympatický a oblíbíte si ho už po pár
stránkách. Samotná zápletka mě bavila, knížka se čte dobře a máte ji tak
poměrně rychle přečtenou.
Obálka: 10/10 Tenhle styl obálek mě zaujal a hodně se mi líbí.
Anotace:
Jim Qwilleran, jinak zkušený a zdatný žurnalista, na tom nebyl zrovna
nejlíp, když v menším kanadském městě přijal zaměstnání u provinčního
listu DAILY FLUXION s pověřením sledovat dění na místní umělecké scéně.
Zrovna on, který by stěží poznal rozdíl mezi Sochou Svobody a Venuší z
Mélu! Sotva se však s jistými rozpaky pustí do práce, všechno je jinak.
Někdo zpustoší galerii, zavraždí majitele... Jim je rázem ve svém živlu.
Navíc se souhrou náhod seznámí s kocourem vznešeného siamského původu,
který nejen že umí číst, ale také odvede lví podíl při objasňování
spletitého případu. Tak se zrodí úžasný tým, o kterém New York Times
napsaly: Detektivové roku!
Ukázka: Qwilleran
strávil úterní dopoledne v budově školní inspekce, kde se byl podívat na
výstavku dětských kreseb. Chtěl napsat něžný a humorný článek o
pastelkami nakreslených obrázcích plachetnic, které plují po nebi nad
purpurovými domy se zelenými komíny, nad modrými koňmi, kteří vypadají
jako ovce, a nad kočkami - kočky a stále znovu kočky.
Po
výletě do nekomplikovaného světa dětských obrázků se Qwilleran vrátil ve
spokojené a uvolněné náladě do redakce. Když vešel do redakce, nastalo
nepřirozené ticho. Psací stroje přestaly klapat. Hlavy skloněné nad
obtahy tisku se zvedly. Dokonce i zelené telefony jako by strachem
zmlkly.
Arch řekl: "Máme pro tebe novinky, Jime. Volali jsme
Mountclemensovi, abychom ti s ním domluvili schůzku, a on chce, abys
přijel zítra večer. Na večeři!"
"Jak prosím?"
"Tebe to neporazilo? Všichni ostatní málem spadli ze židle."
(strana 61, kapitola pátá)
Nakladatelství: MOBA