Lovec duchů
Autor: Derek Meister
Originální název: Ghosthunter
Překlad: Olga Hereinová
Původní rok: 2009
Rok vydání: 2012
Série: Světlo, které zabíjí (1. díl)
Žánr: sci-fi, fantasy, pro mládež
Počet stran: 330
Moje hodnocení:
7/10 Lovec duchů je zajímavá směs fantasy a sci-fi. Chvíli jsem moc
nevěděla, co si o tom vlastně myslet, ale ve výsledku mě čtení bavilo a
přišlo mi to originální. Čekala jsem typickou duchařinu a autor knihy mi
naservíroval v podstatě úplně něco jiného. Děj není předvídatelný,
nejsou tam nudné pasáže, kde by se nic nedělo, a celkově je to hodně
napínavé.
Kniha je napsána tím
způsobem, že se střídá několik dějových linií, které spolu zdánlivě
vůbec nesouvisí, navíc se každá odehrává na úplně jiném místě. Ta
orientace byla pro mě ze začátku těžší, ale postupem času jsem se do
toho dostala. Jak to tak bývá, tak přece jen všechno souvisí se vším.
Líbilo se mi, že jedna část probíhala v Japonsku, to byla pro mě
příjemná změna prostředí. I když na nějaké detailní popsání míst tam
nebylo tolik prostoru. Zato postavy byly vykresleny tak, že jsem si
zvládla vytvořit nějaký vztah snad ke každé, která tam vystupovala. Bylo
mi třeba velmi sympatické přátelství hlavních hrdinů.
Spousta
otázek zůstala autorem nezodpovězena i po dočtení knihy, nicméně dá se
předpokládat, že odpovědi naleznu v dalších dílech této série. Ono to
tedy na jednu stranu docela naštve, ale na tu druhou navnadí ke čtení
dalších dílů. Na konci knihy je i slovník pojmů, který mi konečně jednou
nepřišel úplně zbytečný, i když obsahuje i pár obvyklých slov.
Obálka:
9/10 Přebal knihy se mi moc líbí kromě reklamy na zadní straně. Samotný
obal knihy je potom jednoduchý černobílý, a to ke knize taky dobře
sedí, vypadá to skvěle.
Anotace: Existují.
Ian Boroughs to ví.
Vidí je.
Slyší je.
Cítí je.
Objeví se z ničeho nic.
Čeho se dotknou, shoří.
DUCHOVÉ.
Můžou tyto bytosti za smrt jeho otce?
Jsou příčinou, proč je Ianův děda více než třicet let nezvěstný?
Společně
se svým nejlepším kamarádem se sedmnáctiletý Ian rozhodne, že je
vypátrá, aniž by měl nejmenší tušení, jak nebezpeční duchové jsou...
Ukázka:
Blázen, který pracoval pro armádu a tajně se scházel s milenkou. Život,
který byl jistě plný vzrušujících tajemství - ale Ianovi se to, co
dosud zjistil, vůbec nelíbilo.
"Tak
jaký byl?" zeptal se neohrabaně a Amy Strattonová se musela zasmát: "To
ses tedy opravdu zeptal velmi spontánně a soucitně." Dopila kávu a
nacpala prázdný kelímek za volant na palubní desku. "Byl zádumčivý." Ze
stříbrné tabatěrky vyndala další cigaretu. "To ho asi vystihuje nejlíp."
Ian
se rozhlížel po prvních domcích v Thorpe, ale Amy ještě před cedulí s
označením obce zabočila a řítila se autem po štěrkové cestě, která se
vinula zelenými poli.
"Zádumčivý? A to je všechno? Pecivál, který se zabýval jen svými pokusy?"
Psychiatrička
se opět zasmála: "Ne, ne. Chodil rád ven, pokud mu to jeho nemoc
dovolovala. Nejvíc miloval vodu. Nevím proč, ale hory ho nikdy
nelákaly."
Mne taky ne, pomyslel si Ian.
"Nejradši
byl tady u jezera nebo u moře. Měl úžasný smysl pro humor a miloval
hry, u kterých musel přemýšlet." Podívala se na kopii, kterou držel Ian v
ruce. "Mohla by to být jedna z jeho hádanek. Jednou mi vyprávěl, že
dřív se svým otcem dlouhé hodiny šifrovali. Vymýšleli si složité hádanky
a zlobili tím mámu."
Podívala se na
cestu. "Nevím, co znamenají, ale ano... Ale na jednom z našich prvních
sezení mluvil o tom, že mu ohňový anděl seslal znamení. Ano. To... to
jednou říkal."
"Pocházejí od těch duchů?"
Doktorka Strattonová se na Iana skepticky podívala. "Snad taky nevěříš na tyhle anděly, kteří přinášejí na zem oheň?"
Nakladatelství: Fragment