Vlkodlak
Autor: Boris Vian
Originální název: Le loup-garou
Překlad: Tomáš Kybal
Původní rok: 1970
Rok vydání: 1999
Žánr: povídky
Počet stránek: 157
Moje hodnocení:
1/10 Vian jako autor mě asi nikdy neuchvátí. Nemůžu si pomoct, ale
žádná povídka z této sbírky mě ničím nezaujala, a to jsem se to
pokoušela přelouskat už podruhé. Vůbec mě to nebavilo a asi nedokážu
tohle dílo za něco ocenit.
Obálka: 2/10 Stejně tak jsem nebyla uchvácená ani obálkou.
Ukázka:
V
"Máme to schválené!" řekl Majorův hlas ve sluchátku.
"Ne! Ty máš potvrzení?" zeptal se Bizon.
Vůbec tomu nevěřil.
"Nemám,
ale budu mít. Hned jsem se tam vrátil s jednou holkou, přítelkyní
Vocase, toho kámoše, co jsi viděl u mě. Má na prefektuře známosti. Zašla
za Ciabricotem a šlo to jako po másle. Slíbili mi to..."
"Kdy ho budeš mít?"
"Ve středu v pět!"
"Dobrá!" ukončil to Bizon. "Uvidíme..."
VI
Ve
středu v pět hodin bylo Majorovi řečeno, že nazítří v jedenáct hodin se
zdá být příhodná doba. Ve čtvrtek v jedenáct mu poradili, aby tam zašel
odpoledne. Odpoledne mu řekli, že se vydává patnáct povolení denně a on
že je šestnáctý, a protože nechtěl zaplatit, povolení nedostal.
Přítelíčkové
úředníků tam chodili jeden za druhým a úředníci jim sotva stačili
vydávat laskavá povolení; a to ještě Majora požádali, aby jim pomohl
vyplňovat jejich papíry. Odmítl a odešel, přičemž zapomněl na psacím
stole odjištěný granát, jehož výbuch mu vlil balzám do srdce v okamžiku,
kdy vycházel z prefektury.
A Bizon,
jeho žena a Bizonek si koupili lístky do Saint-Jean-de-Luz. S odjezdem
museli čekat až do příštího pondělí, protože všechny vlaky byly
obsazené.
(povídka Jižní hradby, strana 35)
Nakladatelství: Garamond