Volání kukačky
Autor: Robert Galbraith
Originální název: The Cuckoo's Calling
Překlad:
Ladislav Šenkyřík (citáty z jiných děl: Jiří Josek, Václav Bahník,
Rudolf Mertlík, Otmar Vaňorný, Jindřich Pokorný, Jáchym Šenkyřík,
František Krsek)
Původní rok: 2013
Rok vydání: 2014
Série: Cormoran Strike (1. díl)
Žánr: detektivní román
Počet stran: 477
Moje hodnocení:
9/10 Při tak dlouhých detektivkách se vždycky trochu obávám nudných
částí. Tady byly moje obavy ale zbytečné. Ze začátku sice chvilku
trvalo, než jsem se do knihy pořádně začetla, ale to nejspíš souviselo i
s mým aktuálním rozpoložením. Stejně tak jsem musela časem najít
sympatie k hlavní postavě soukromého detektiva, což se naštěstí
podařilo, takže mě potom kniha už jen bavila a udržela si moji
pozornost. Větší problém jsem měla s jeho asistentkou, byť byla schopná,
tak by mi nevadilo, kdyby dostala méně prostoru. Ta si tedy moje
sympatie zase tolik nezískala, ale třeba se to v průběhu dalších dílů
změní. Celkově jsem byla nadšená z vykreslení postav, protože jsem si
dokázala lehce představit snad každého, kdo v knize vystupoval. A proces
vyšetřování jsem si vyloženě užívala. Akci od této knihy ale moc
nečekejte, je to spíš taková klasická detektivka.
Co
se týče samotného děje, tak ten se mi líbil moc. Nemohla jsem se dočkat
konce ne z toho důvodu, že bych tu knihu už chtěla mít za sebou, ale
kvůli tomu, že jsem chtěla vědět, jak to dopadne. Ještě lepší bylo, že
se mi během knihy měnily moje vlastní tipy na to, kdo by mohl být
vrahem. A to je v podstatě jedna ze zásadních věcí, které od detektivky
chci. Tady jsem to dostala a s koncem jsem byla naprosto spokojená.
A
nakonec tu musím zmínit i novotvar v češtině "niťování obočí". Zaujalo
mě to natolik, že jsem si pak šla vyhledat, jak taková metoda vlastně
vypadá.
To, že autor Robert Galbraith
vlastně neexistuje, protože je to pseudonym J. K. Rowling, jsem zjistila
náhodou asi v půlce knihy (anotace naštěstí většinou nečtu). Byla jsem
celkem překvapená, protože jsem nechápala, proč se zrovna ona rozhodla
použít pseudonym. Po vyhledání informací mi to ale přišlo najednou
logické, protože od čehokoliv, co napsala od Harryho Pottera, se
očekává, že to bude minimálně stejně úspěšné a takový tlak určitě
příjemný není. Srovnávat to s Harrym Potterem, zvlášť když to je úplně
jiný žánr, mi přijde jako blbost a já se do toho nehodlám pouštět. Je
škoda, že jí pseudonym vydržel sotva čtvrt roku, ale člověk opravdu
nemůže nikomu věřit na 100 % a taky se ukázalo, že jméno autora až
příliš ovlivňuje kritiky a J. K. Rowling se jim už asi nikdy ničím
nezavděčí.
Obálka:
10/10 Tahle obálka mi přijde opravdu nádherná. Jsem ráda, že se tolik
odlišuje od originální, protože ta sice víc odpovídá případu, který je v
knize řešen, ale je strašná snad po všech stránkách a žádný skvost by
to ve vlastní knihovně nebyl. Ta česká naopak oči potěší a určitě bych
se nebála ji zařadit k nejhezčím knižním obálkám vůbec.
Anotace:
Když se slavná topmodelka zřítí ze zasněženého balkonu v luxusní
londýnské čtvrti Mayfair, vše nasvědčuje tomu, že spáchala sebevraždu. S
tím se ale nehodlá smířit její bratr a najme si soukromého detektiva,
aby její smrt znovu prošetřil. Cormoran Strike je bývalý voják - což ho
poznamenalo na těle i na duši - a právě prochází složitou životní
situací. Nový případ ho může uchránit před hrozícím krachem, čím
hlouběji však proniká do komplikovaného světa, v němž mladá modelka
žila, tím temnější věci vyplouvají na povrch a sám Strike se ocitá v
ohrožení... Napínavá a rafinovaně vystavěná zápletka čtenáři přibližuje
atmosféru současného Londýna: ospalý poklid ulic v rezidenční čtvrti
Mayfair, omšelé kouzlo zapadlých hospod v East Endu i čilý ruch v Soho.
Cormoran Strike se poprvé představuje v oceňovaném detektivním románu od
Roberta Galbraitha, což je pseudonym J. K. Rowlingové.
Ukázka:
Robin se kymácela spolu s ostatními namačkanými cestujícími ve vagonu
metra na lince Bakerloo mířící na sever. Všichni měli nasazenou strnulou
a zkormoucenou masku přiměřenou pondělnímu ránu. Cítila, že jí v kapse
kabátu zabzučel telefon, a s námahou ho vylovila, přičemž loktem
nepříjemně strčila do blíže nespecifikované kypré části těla vedle ní
stojícího muže s páchnoucím dechem a v obleku. Když uviděla, že esemeska
je od Strika, na okamžik pocítila vzrušení, téměř stejné jako včera,
když si všimla Duffieldovy fotky v novinách. Otevřela zprávu a četla:
Jsem mimo. Klíč za nádržkou na záchodě. Strike
Nesnažila
se telefon za každou cenu vrátit do kapsy a svírala ho dál v dlani,
zatímco vlak rachotil temnými tunely, a snažila se nevdechovat zápach z
úst tělnatého muže. Byla rozladěná. Předchozího dne obědvali s Matthewem
ve společnosti dvou jeho kamarádů z univerzity v jeho oblíbené hospodě
Windmill on the Common v Claphamu. Když Robin zahlédla na vedlejším
stolku fotografii Evana Duffielda v otevřeném výtisku News of the World, se zatajeným dechem se omluvila přímo uprostřed nějaké Matthewovy historky a vyběhla ven, aby poslala Strikovi esemesku.
Matthew
později řekl, že se chovala nevhodně a že úplně nejhorší bylo, když
nikomu nevysvětlila, kvůli čemu odešla, aby tak kolem sebe utvořila tu
směšnou auru tajemnosti.
Robin se
pevně chytila držadla, a jak vlak zpomaloval a její těžký soused se o ni
rostoucí vahou opíral, cítila se vůči oběma mužům trochu směšně a
naštvaně zároveň, především vůči detektivovi, kterého očividně
nezajímaly nezvyklé kroky bývalého milence Luly Landryové.
(část druhá, kapitola 10., strana 134)
Nakladatelství: Plus
Adaptace knihy nebo inspirace knihou
Seriál: Strike, 2017, Velká Británie