Zázračný lék
Autor: Harlan Coben
Originální název: The Miracle Cure
Překlad: Josef Hajný
Původní rok: 1991
Rok vydání: 1992
Žánr: mysteriózní thriller, detektivní román
Počet stran: 386
Moje hodnocení: 10/10 Tady by se hodilo nesuď knihu podle obalu.
I když jsem slyšela na Harlana Cobena v podstatě jen samou chválu, tak
se mi do čtení této knihy zrovna dvakrát nechtělo. Ale jsem ráda, že
jsem se přemohla, protože za přečtení rozhodně stojí. Je to výborný
thriller. Člověk se nenudí ani na chvilku, protože je to opravdu
napínavé do poslední chvíle. Hodně se mi líbilo, že mě autor na konci
překvapil. Není to tedy předvídatelné, což je super, a navíc je to taky
velmi čtivé. Nejspíš jsem narazila na dalšího oblíbeného autora, tahle
kniha je sice moje první od něj, ale určitě ne poslední. Nemám nic, co
bych tomu mohla vytknout.
Přišlo mi
docela úsměvné, že jsem si nejvíc oblíbila právě ty postavy, které
neměly zrovna kladné role v příběhu, ale i to se stává. Další věc, která
se mi líbila, bylo to, v jakém prostředí se to celé odehrávalo.
Nepamatuju si, že bych četla nějakou detektivní knihu nebo jiný žánr
(kromě odborného), která by se týkala viru HIV/nemoci AIDS. V tomhle
směru mi to přijde i docela přínosné, respektive že to možná lidi i
nakopne k tomu si o tom něco přečíst, pokud teda nevědí, o co přesně
jde. Zvlášť když to beru v době, kdy byla kniha poprvé vydána, tenkrát
to mělo pravděpodobně vliv více než teď, kdy už je ta osvěta přece jenom
mnohem větší. Je mi v tom případě sympatické i to, že je na konci
uvedena i telefonní linka, kde se člověk může informovat a zmíněno další
místo, kam se člověk může obrátit. Předpokládám, že to platí jen pro
USA a dnes to možná už není aktuální, ale kniha se stále vydává (alespoň
co se týče zahraničí, u nás jiné vydání není, pokud vím), takže v těch
novějších vydáních to může být aktualizované.
Jediné,
co jsem na knize moc nepochopila, je to, že datum je uvedené u prologu,
první kapitoly a pak zase až u epilogu. Nevidím v tom moc smysl.
Obálka:
2/10 Jak jste asi vytušili, tak to, co mě trochu odrazovalo od
přečtení, byla obálka. A to i přesto, že jsem si vědoma toho, že neplatí
hezká obálka = dobrý obsah. Nicméně ty jednobarevné obálky zrovna
dvakrát nemusím. Pravda je, že na tom má velký podíl logo
nakladatelství, kdyby tam nebylo, tak to nebudu hodnotit tak nízko. A
proč? To jejich logo mi připomíná dárek a červenou si nějak automaticky
spojuju s Vánocema, a tudíž mi červená obálka ani náhodou neevokuje
krev, jak se pravděpodobně zamýšlelo vzhledem k obsahu. Když se podívám
na obálky v zahraničí, tak se mi moc líbí nové vydání v USA z roku 2011 a
pak ještě francouzské vydání ze stejného roku. Ty mi přijdou super, ale
tahle opravdu moc ne.
Anotace:
Zázračný lék je napínavý nonstop thriller odehrávající se v lékařském
prostředí kliniky, kde několik lékařů hledá lék na smrtelnou nemoc AIDS.
Jejich snažení však ohrožuje smrt. Jeden z tvůrců projektu, dr. Grey,
zahyne a neznámý psychopatický zabiják vraždí vyléčené pacienty,
homosexuály. Překážky výzkumu však klade i skupina, jejímiž vůdčími
osobnostmi jsou doktor Lowell, specialista na rakovinu, řídící středisko
zaměřené na tuto chorobu, a bigotní reverend Sanders. Využívají svého
spojení s tajemníkem Národního institutu zdraví a snaží se kliniku
zkrátit o přidělené granty. Sára Lowellová, dcera dr. Lowella a známá
televizní moderátorka, a její manžel, basketbalová hvězda Michael
Silverman, přicházejí na kliniku, neboť Michael záhadně onemocnl.
Diagnóza je jednoznačná - AIDS. Michael je však vzápětí po přijetí na
kliniku unesen. Je objeven i s únoscem až v dalekém Bangkoku. Zatčení
únosce vnáší do záhady, kdo stojí za draždami a co je jejich motivem,
nečekané světlo.
Elegantní prostředí
Long Islandu, Manhattanu, a v neposlední řadě i bizarní prostředí
Bangkoku dává Harlanu Cobenovi možnost, vytěžit přitažlivý román, jenž
splňuje požadavky i nejnáročnějšího čtenáře, který hledá napětí,
kulturu, poučení i zábavu.
Ukázka: Na opačném konci státu se Jenifer Rikerová začala třást. Nemohla uvěřit tomu, co viděla na televizní obrazovce.
Jako
někdo z levných hororových filmů, znovu se objevil Marty Johnson.
Doufala, že na toho ďábla už navždy zapomene, ale teď se vrátil,
připomínající jí znovu ty bolestné obrazy - modřiny, škrábance a
odřeniny na Michaelově těle, ty černé oči, pohmožděniny a pobyty v
nemocnici, tu hrůzu v chlapcových očích. Ten bídák se vrátil!
Její
zlost rostla, sílila, stala se neodbytnou. Soustředila se na ni,
povzbuzovala ji a doufala, že zablokuje bolestnější skutečnosti.
Michael má AIDS.
Potřásla
hlavou. Ubohé dítě. Kolikrát už to o Michaelovi řekla? Tisíckrát. I
přesto, že se narodil s bystrostí, inteligencí a dostatkem talentu pro
deset lidí, smůla ho pronásledovala celý život.
Jennifer
mrkla na konferenční stolek. Už pomilionté si přečetla jméno Susan
napsané na obálce a ptala se sebe, co má dělat. Včera v noci si myslela,
že se pokusí najít Susan, ale rozhodla se, že by to bylo bláznovství.
Bruce byl mrtev. A cokoliv, co napsal v této zprávě, už tento fakt
nezmění.
Nač ten spěch? Až se Susan
vrátí, obálka bude stále zde. Ale teď už si Jennifer svým rozhodnutím
nebyla tak jistá. Něco jí vrtalo hlavou. Bruceova sebevražda, záhadná
obálka poslaná do nepoužívané kalifornské schránky, vraždy, lék SR1,
tajuplný nápis na obálce:
OTEVŘÍT V PŘÍPADĚ MÉ SMRTI
A teď Michael.
Její
smutek ze všech těch špatných zpráv se teď změnil v něco víc, v něco
hlubšího. Ačkoliv nemohla přesně říct proč, měla strach. Ne, něco víc.
Blya zhrozená. Obviňovala se, že je paranoidní, že ve všem hledá
spiknutí. Ale ona své pocity změnit nemohla. Něco bylo tady velmi zlého,
a to mělo něco společného s Bruceovými lékařskými spisy a s tímto
vzkazem pro Susan. Jennifer se posadila, hlavou se jí honily myšlenky
nejistoty.
(kapitola 14., strana 234)
Nakladatelství: Bradlo