Divoké prázdniny
Autor: Jan Procházka
Ilustrace: Denisa Wagnerová
Původní rok: 1967
Rok vydání: 1992
Žánr: dobrodružné, pro děti a mládež
Počet stránek: 98
Moje hodnocení: 10/10 Tohle byla jedna z mých nejoblíbenějších knížek v dětství. Je to krásný příběh o lásce mezi dítětem a koněm.
Obálka: 4/10 Obálka mě zase tolik ale neuchvátila. Nicméně to vůbec nevadí, obsah stojí za přečtení.
Ukázka: Vrata se naštěstí nezamykají, jenom zavírají.
Dotkla se jich. Zahoupala se, otevřela je. Velice opatrně. A pak se protáhla těsnou škvírou.
Nikoho neviděla, ani správce, ani zvěrolékaře, žádného z kočích.
Proběhla podél zdi až ke stáji.
Ani v konírnách nikdo nebyl.
Naposledy zaváhala, opřela se o laťkovou branku.
Zevnitř se ozvalo tiché zaržání...
Zadusala kopyta na dřevěném stání.
Hmatala mezi laťkami po kovové zástrčce. A teď na opačné straně dvora vzplanula žárovka.
Děvče se rychle schoulí ke zdi.
Vyšli dva muži, kočí Provazník, správce. Šli na náves, mluvili o žních.
Kdyby se ohlédli, museli by děvče uvidět.
Vrata
uskřípla jejich řeč. Zůstala opět sama. Otevřela si branku, se srdcem
až v krku vešla do stáje. Potmě šmátrala k příčkám klece. Chvíli trvalo,
než se rozkoukala, světlo přicházelo malým okénkem. Kůň byl velkým
neforemným stínem.
"Primě!"
Pomalým pohybem otočil hlavu. Zachrčel. Mělo to být zaržání.
"Bolí tě to...?"
Jeho velká bělma svítí i ve tmě.
"Poznáváš mě? Prime!"
Vydal zřetelnější zaržání.
"Musíš být ticho!"
Tiskne obličej na kovovou mříž, drží ji oběma rukama.
"Kde tě bolí?"
Hřebec
se k děvčeti pokouší obrátit. Má velice krátký řetěz, dovoluje mu jenom
nepatrný pohyb. Branka klece je také zavřená jenom na zástrčku.
"Neuděláš mně nic?"
Musím na něj mluvit, říkala si. Aby věděl, že jsem to já. Aby neměl strach.
(strana 82)
Nakladatelství: Albatros