Případ Kobra
Autor: Richard Preston
Originální název: The Cobra Event
Překlad: Milan Hausner
Původní rok: 1997
Rok vydání: 2013
Žánr: sci-fi, thriller
Počet stran: 383
Moje hodnocení: 1/10 Lhát nebudu - tuhle knihu jsem si koupila jenom kvůli obálce, která se mi líbila tak, že jsem si ji prostě musela odnést domů. A byla to chyba. Je to klasické sci-fi, které mě tak moc nebaví. Všem postavám jsem přála, ať klidně umřou, ale hlavně ať už je konec. Nakonec jsem si musela dát ve čtení dlouhou pauzu, ale to vůbec nepomohlo, takže druhou půlku knihy jsem přečetla jedním okem. Až jsem se konečně dohrabala na ten konec, a ten jediný překvapil a zaujal. Nemyslím bohužel konec příběhu (ten nepřekvapil ani trochu, jak je tady zvykem), ale doplňující texty, které by údajně měly být založené na skutečných událostech, z kterých autor čerpal při psaní tohoto románu. Nebýt této zajímavé tečky, tak u mě skončí na nule. Nicméně je možné, že kdybych si tuhle část přečetla před začátkem knihy, tak by mě to třeba dokázalo zaujmout. Takhle jsem se ale jen nudila, protože mi to nepřišlo ničím výjimečné od jiných podobně laděných knih. Mimo toho na konci knihy najdete i klasický slovníček odborných výrazů.
Obálka: 10/10 Neskutečně nádherná obálka, která mě oklamala. Přebal je takto krásně barevný a samotná obálka je se stejným motivem, akorát černobílá. Tohle se opravdu povedlo ze všech stran.
Obálka: 10/10 Neskutečně nádherná obálka, která mě oklamala. Přebal je takto krásně barevný a samotná obálka je se stejným motivem, akorát černobílá. Tohle se opravdu povedlo ze všech stran.
Anotace: Co všechno se může stát, když se biologická zbraň dostane do nesprávných rukou?
Sedmnáctiletá studentka se probouzí s obyčejnou rýmou a o čtyři hodiny později si rozžvýká vlastní prsty, jazyk a během několika minut umírá. Na druhém konci města je do nemocnice přivezen bezdomovec - zemřel na podobné příznaky. Páteř se mu prohnula do podivného oblouku, i on si rozkousal vlastní rty. Pitva prokazuje, že mozek obou obětí je přetvořen v kašovitou skelnou hmotu. Biologové určí příčinu - neznámý virus. Množí se neuvěřitelně rychle, má vždy smrtící účinek a nikdo neví, jak se přenáší. Na přírodní virus je až podivně účinný. Podobný organismus mohl vymyslet jen biologický génius - jak ho ale nalézt? Alice Austenová, mladá epidemioložka, stojí společně s agenty FBI před neřešitelným úkolem. A hodiny na biologické bombě začínají odpočítávat. Brzy je na nohou nejen FBI, ale i Bílý dům, New York a hlavně jeho podzemí...
Sedmnáctiletá studentka se probouzí s obyčejnou rýmou a o čtyři hodiny později si rozžvýká vlastní prsty, jazyk a během několika minut umírá. Na druhém konci města je do nemocnice přivezen bezdomovec - zemřel na podobné příznaky. Páteř se mu prohnula do podivného oblouku, i on si rozkousal vlastní rty. Pitva prokazuje, že mozek obou obětí je přetvořen v kašovitou skelnou hmotu. Biologové určí příčinu - neznámý virus. Množí se neuvěřitelně rychle, má vždy smrtící účinek a nikdo neví, jak se přenáší. Na přírodní virus je až podivně účinný. Podobný organismus mohl vymyslet jen biologický génius - jak ho ale nalézt? Alice Austenová, mladá epidemioložka, stojí společně s agenty FBI před neřešitelným úkolem. A hodiny na biologické bombě začínají odpočítávat. Brzy je na nohou nejen FBI, ale i Bílý dům, New York a hlavně jeho podzemí...
Ukázka: Skrýválek je opravdu génius. Neštovice! Fantastický nápad - a pro nás neřešitelný problém!“
Littleberry mlčel a jen tiše zíral na přístroj.
Littleberry sevřel ruku v pěst a prudce bouchl do stolu. Ozvalo se silné prasknutí. „Ksakru!“ zařval. „Ksakru! Ty svině to dokázaly!“ Otočil se a vyběhl z místnosti. Vyšel na terasu a opřel se o zábradlí. Díval se do dáli přes newyorský záliv, stál tam a přemýšlel. Nikdo se ho neodvážil rušit. Hopkins pokračoval s analýzami dlouho do noci. Felix si brumlal neznámé termíny... virulenční faktor A47R... míra shody...
(část 5. Hloubalové, kapitola Rekombinace, strana 249)
Littleberry mlčel a jen tiše zíral na přístroj.
Littleberry sevřel ruku v pěst a prudce bouchl do stolu. Ozvalo se silné prasknutí. „Ksakru!“ zařval. „Ksakru! Ty svině to dokázaly!“ Otočil se a vyběhl z místnosti. Vyšel na terasu a opřel se o zábradlí. Díval se do dáli přes newyorský záliv, stál tam a přemýšlel. Nikdo se ho neodvážil rušit. Hopkins pokračoval s analýzami dlouho do noci. Felix si brumlal neznámé termíny... virulenční faktor A47R... míra shody...
(část 5. Hloubalové, kapitola Rekombinace, strana 249)
Nakladatelství: Knižní klub