Sedmikrásky
Autorka: Kristina Ohlsson
Originální název: Tusenskönor
Překlad: Luisa Robovská
Původní rok: 2010
Rok vydání: 2013
Série: Fredrika Bergmanová a Alex Recht (2. díl)
Žánr: detektivní román, thriller
Počet stran: 406
Moje hodnocení: 10/10 Jak to tak se mnou u sérií bývá, tak jsem se k tomuto druhému dílu dostala po dlouhé době od toho prvního, tudíž mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala, co se týče hlavních postav. Nicméně do děje jsem byla opět vtáhnuta okamžitě a mohu říct, že tentokrát se mě to skutečně dotklo už na začátku a musím se přiznat, že na konci jsem byla až dojatá.
To, co mě celou dobu čtení nedojímalo, byl kriminalista Peder, který je zkrátka šovinistické prase a člověk ho má upřímně plné zuby. Na druhou stranu se jeho chování v tomto díle poněkud řeší a to takovým způsobem, že bych si přála, aby to tak bylo i v realitě. Jeho postava mě ale neirituje tak, že by mi to nějak kazilo požitek ze čtení, jednoduše tam patří. Autorka se tentokrát ještě více věnovala jednotlivým hlavním postavám, jejich osobní život je tam hodně rozvíjen a v poměrně krátkém čase se tam událo několik životních převratů. Díky tomu se prohloubil i můj vztah k nim.
Celkově je kniha opět skvěle napsaná, z popisu samotných událostí případu, který se aktuálně řeší, člověka až mrazí. Spisovatelka má tak příjemný styl psaní, že se to opravdu dobře a rychle čte. Líbilo se mi, že do děje tentokrát zakomponovala v té době hodně aktuální téma uprchlictví, které tedy ve společnosti rezonuje v určité míře doteď. Bylo to opravdu zajímavé a napínavé. Přeskakování z jedné události do druhé a postupně ty dílky dávat dohromady je něco, co mě při čtení skutečně baví. Nakonec si ještě neodpustím zmínit i krásné poděkování autorky. Mám prostě ráda takové osobní zakončení knihy, které vždy není přítomno.
To, co mě celou dobu čtení nedojímalo, byl kriminalista Peder, který je zkrátka šovinistické prase a člověk ho má upřímně plné zuby. Na druhou stranu se jeho chování v tomto díle poněkud řeší a to takovým způsobem, že bych si přála, aby to tak bylo i v realitě. Jeho postava mě ale neirituje tak, že by mi to nějak kazilo požitek ze čtení, jednoduše tam patří. Autorka se tentokrát ještě více věnovala jednotlivým hlavním postavám, jejich osobní život je tam hodně rozvíjen a v poměrně krátkém čase se tam událo několik životních převratů. Díky tomu se prohloubil i můj vztah k nim.
Celkově je kniha opět skvěle napsaná, z popisu samotných událostí případu, který se aktuálně řeší, člověka až mrazí. Spisovatelka má tak příjemný styl psaní, že se to opravdu dobře a rychle čte. Líbilo se mi, že do děje tentokrát zakomponovala v té době hodně aktuální téma uprchlictví, které tedy ve společnosti rezonuje v určité míře doteď. Bylo to opravdu zajímavé a napínavé. Přeskakování z jedné události do druhé a postupně ty dílky dávat dohromady je něco, co mě při čtení skutečně baví. Nakonec si ještě neodpustím zmínit i krásné poděkování autorky. Mám prostě ráda takové osobní zakončení knihy, které vždy není přítomno.
Obálka: 7/10 Přebal tohoto dílu se mi líbí o něco méně než toho prvního, ale i tak musím vyzdvihnout tu čistotu, která se mi opravdu líbí. Snížené hodnocení je i za marketingové komentáře na zadní straně, já je fakt nějak nesnesu, i když v tomto případě to graficky hrůza není, to zase musím říct. Ještě si teda zase postesknu nad tím, že to není rovnou obálka knihy. Ta je opět černá s bílým písmen. Tím člověk sice nic nezkazí, ale stejně mi je to trošku líto, když si představím, že by to mohly být rovnou krásné obálky (i s tím rizikem, že by byly za chvíli špinavé, ehm).
Anotace: V bytě na stockholmském náměstí Odenplan je nalezen mrtvý manželský pár. Zdá se, že muž zastřelil svou ženu a poté sám spáchal sebevraždu. Nasvědčuje tomu i zanechaný dopis na rozloučenou. Jen důvod sebevraždy je jaksi podivný.
Na jiném místě ve Stockholmu čeká v zamčeném bytě na zprávu Iráčan Ali, jenž uprchl z rodné země, zmítané násilnostmi, do Švédska, kde doufá v lepší budoucnost. Dobrodinec, který mu na útěku pomohl, po něm požaduje jednoduchou protislužbu. Ali o ní však musí pomlčet.
V Bangkoku se zatím mladá Švédka ocitá ve svízelné situaci. Někdo jí kousek po kousku ničí celou existenci. Zatímco po ní pátrá thajská policie, ona se na vlastní pěst snaží najít člověka, jenž za jejími problémy stojí.
Vyšetřování sebevraždy na náměstí Odenplan se pod vedením Alexe Rechta účastní spolu s dalšími kolegy Fredrika Bergmanová. Policie brzy pochopí, že ve hře je něco mnohem složitějšího. Zdá se, že různé události odehrávající se ve Švédsku i v zahraničí spolu nějak souvisí. Otázka zní jak. Čas ubíhá, avšak ti, kdo něco vědí, mlčí.
Sedmikrásky se v roce 2010 probojovaly do finále soutěže o cenu Švédské akademie kriminální literatury v kategorii Nejlepší dektivka roku.
Sedmikrásky se v roce 2010 probojovaly do finále soutěže o cenu Švédské akademie kriminální literatury v kategorii Nejlepší dektivka roku.
Ukázka: Poprvé po několika měsících se Fredrika Bergmanová probudila odpočatá. Dnes v noci ji nesužovala ani jedna noční můra. Procitla brzy, už kolem sedmé hodiny. Vedle ní spal Spencer a na podlaze v pouzdře leželo naladěné violoncello. Bylo to v mnoha ohledech požehnané ráno.
Prohlížela si spícího Spencera. Dokonce i vleže bylo vidět, jak je vysoký. Šedivé vlasy, které míval vždy pečlivě učesané, mu trčely neuspořádaně na všechny strany.
Fredrika se k němu schoulila pod peřinu a přitiskla se k jeho horkému tělu. Vzpomněla si na nadcházející rodinnou večeři a sevřel se jí žaludek. Spencer souhlasil, že ji doprovodí.
„Bude to zkouška,“ zamumlal, než usnuli.
Jako by mu někdo na ramena vložil Jobův úděl.
Fredrika se zarazila. Myšlenky se jí samovolně zatoulaly k práci, k případu manželů Ahlbinových. Vzpomněla si na poslední e-mail, který Jakob Ahlbin dostal jen pár dní před svou smrtí.
„Nezapomeň, jak skončil Job. Vždycky je čas změnit názor a rozhodnout se správně.“
S úlevou, že myšlenky na práci vytěsnily myšlenky na rodiče, Fredrika opatrně vstala. Dokonce i v těhotenství se pohybovala s vrozenou lehkostí.
Nakladatelství: Kniha Zlín
Adaptace
knihy nebo inspirace knihou
Seriál: Sthlm Rekviem, 2018, Švédsko