Únosné riziko
Autor: Robin Cook
Originální název: Accetable Risk
Překlad: Alena Amchová
Původní rok: 1995
Rok vydání: 2000
Žánr: román, thriller
Počet stran: 268
Moje hodnocení: 2/10 Prolog knihy je napsaný poutavě a je to to jediné, co je na knize skvělé. Odehrává se v roce 1692, ale bohužel zbytek knihy je o roku 1994. Motá se tu pátrání v minulosti hlavní hrdinky Kim, jejíž vzdálená příbuzná byla popravena v rámci salemských čarodějnických procesů. Začne s tou dotyčnou pociťovat jisté pouto a kromě toho je jí samozřejmě strašně podobná. A také tu máme nelegální testování léku, který má nepřekvapivě vedlejší účinky. Ze začátku to ještě celkem šlo a ta historická linka byla docela zajímavá, ale u ostatního jsem opravdu trpěla. Bylo to nudné, postavy byly nesympatické a neskutečně hloupé. Myslím, že hlavně lidi z oboru by se u toho pobavili.
Nakonec se mi podařilo uhodnout i to jediné, co mě od prologu zajímalo, takže z toho jsem taky nebyla nadšená. Navíc jsem čekala poněkud hlubší úvahu, která se nekonala, a místo toho jsem dostala opravdu wtf konec (ne, jinak se to říct nedá). Děj knihy se také odehrává v krátkém čase, takže to všechno vůbec nepůsobí věrohodně. Původně to byl dobrý námět, ale autor ho vzal a zadupal ho do země tak, že se to nedá číst.
Obvykle se snažím někomu doporučit i knihy, které se mi nelíbily, ale tohle je asi ztráta času pro všechny.
Obálka: 0/10 Přebal je příšerný a když ho sundáte, tak si nepomůžete, protože obálka knihy je úplně stejná. Ale asi to zase odpovídá době a stylu tehdejších obálek u tohoto žánru.
Anotace: Edward Armstrong působí jako úspěšný vědec a neurochemik na Harvardu. Tady poznává zdravotní sestru Kim Stewartovou, potomka bohaté salemské rodiny, jejíž vzdálená příbuzná Elizabeth byla v roce 1692 při nechvalně známých salemských procesech upálena jako čarodějnice. Edward je přívržencem teorie, že „ďábelské projevy“ v Salemu způsobila otrava námelem, který parazituje na žitě, a tím se dostal do chleba. Ve starém domě, v němž kdysi bydlela Elizabeth a který teď patří Kim, objeví houbu podobnou námelu. Halucinogenní alkaloid, který z ní izoluje, se stane základem psychofarmaka nové generace, jež působí nejen proti depresím, ale dokáže pozitivně měnit i charakter osobnosti. Aby mohl být preparát co nejdřív schválen, zkoušejí ho členové Edwardova týmu přímo na sobě. Vystavují se tím nesmírnému nebezpečí, neboť Ultra, jak lék nazvali, má neblahé, přímo ďábelské vedlejší účinky, o nichž nemá zatím nikdo ani tušení...
Ukázka: Jak jen urazila jsem Všemocného Boha, že věrnou služebnicí svou mukami takovými navštěvuje? Nemám na záchvaty ty vzpomínku žádnou, leč dříve než vidím barvy, jež útočí na mne, a slyším divné zvuky, jež z tohoto světa nejsou, pocit mám, jako bych omdlíti měla. Náhle pak ke smyslům opět přicházím a shledávám, že tloukla jsem sebou po zemi a cosi nesrozumitelného mumlala, tak alespoň děti mé Sarah a Jonathan pravily, jež, díky Bohu, dosud nepostiženy jsou. Jak přála bych si, aby Ronald zde byl a ne někde na moři se plavil. Trápení naše započalo se koupí pozemku Northfieldského a zlou hádkou s rodinou Thomase Putnama. Doktor Griggs jest zmaten záhadou tou a pročišťoval mne velmi, leč bez úspěchu. Taková krutá zima a tolik trápení velkého pro všechny. Strachuji se o Joba, kterýž tak nevinný jest, protože bojím se, že Pán chce si můj život vzíti, a má práce zde ještě dokonána není. Snažím se Boží dílo na zemi jeho konat a pomáhat společenstvá našemu tím, že žitný chléb peču, abych uchovala zásoby naše, tak těžce zkoušené krutým počasím a úrodou zlou; navíc máme zde i uprchlíky před indiánskými nájezdy ze severu. Přesvědčovala jsem bratry, by ke krbu svému jako členy rodiny tyto ubožáky přijali, tak jako já učinila jsem to s Rebekou Sheafovou a Mary Rootsovou. Naučila jsem též starší děti způsobu, jak panenky vyráběti, by tak trápení osiřelých dítek, jež nám Pán náš svěřil, ulehčiti pomohly. Modlím se za brzký návrat Ronaldův, aby nám s tímto trápením strašlivým pomohl, ještě než míza do stromů přijde.
Kim zavřela oči a zhluboka se nadechla. Byla ohromená. Měla pocit, jako by k ní Elizabeth skutečně promlouvala. Za všemi obtížemi byla jasně znát síla Elizabetiny osobnosti: její dobrý charakter, starostlivost a schopnost vcítit se do problémů druhých, její štědrost, asertivita a odvaha. Všechno to byly vlastnosti, které si Kim přála mít.
Otevřela oči a znovu si pročetla části zápisu. Ještě jednou prošla pasáž o výrobě panenek a uvažovala o tom, zda důkaz, který přivedl Elizabeth na šibenici, nemohl být spíš nějaká panenka než kniha.
V obavě, že třeba něco přehlédla, přečetla celý zápis ještě jednou a uvědomila si tragickou ironii, že vlastně Elizabetina štědrost mohla způsobit, že nevědomky rozšířila onu jedovatou plíseň. Možná že ten neznámý důkaz nějak naznačoval Elizabetinu zodpovědnost za celou tragédii.
Kim se dívala několik minut z okna a přemítala o této nové myšlence. Ať se však snažila jakkoli, nemohla přijít na žádný důkaz, který by Elizabeth mohl usvědčit. V sedmnáctém století přece neexistovala žádná možnost, jak zjistit souvislost mezi plísní a záchvaty.
Listovala deníkem zpátky. Opatrně otáčela jednotlivé stránky a dívala se na zápisy. Většinou byly krátké, jen pár vět o událostech dne, nikdy však nechyběl stručný popis počasí.
Zaklapla zápisník a znovu jej otevřela, tentokrát zepředu. První záznam měl datum 5. prosince 1678 a byl psán mnohem větším, váhavějším písmem než poslední zápis o čtrnáct let později. Elizabeth tehdy v děníku popisovala mrazivý, zasněžený den a zmiňovala se o tom, že je jí třináct let.
Nakladatelství: Ikar
Oblíbené úryvky z knihy
Kim se usmála: „Přijímám. Teď už bych ale asi měla jít domů. Ranní směna v nemocnici začíná strašně brzo, už v půl osmý.“
Adaptace
knihy nebo inspirace knihou
Film: Accetable Risk, 2001, Kanada/USA