Šest vran
Podtitul: Šest nebezpečných psanců, jeden nesplnitelný úkol
Autorka: Leigh Bardugo
Autorka: Leigh Bardugo
Originální název: Six of Crows
Překlad: Julie Žemlová
Původní rok: 2015
Rok vydání: 2019
Série: Šest vran (1. díl)
Žánr: fantasy, pro mládež
Počet stran: 381
Moje hodnocení: 9/10 Autorka vytvořila úžasný fantasy svět, který se mi moc líbí. A jsem za to ráda, protože jsem si knihu (nepřekvapivě) koupila hlavně díky nádherné obálce. Sice je cílovou skupinou mládež, jak jinak u tohoto žánru, ale tentokrát je poměrně znát, že by autorce vyhovovalo jiné publikum. Postavy jsou sice mladé, ale každá toho má za sebou tolik, že to ten věk úplně zazdí. Zkrátka si je automaticky představujete starší. Na původní věk si vzpomeneme možná až ve chvíli, kdy se tam objeví vedlejší romantická linka, která okatě páruje hlavní hrdiny. Není to žádná sladká romance a ani tam toho není příliš, ale i tak si umím představit, že by to tam nemuselo být vůbec. Ale je pravda, že to místy aspoň trochu odlehčilo děj.
Kniha je rozdělena do několika částí a každá kapitola je z pohledu jiné postavy. Díky tomu jsem k nim měla mnohem blíž a musím tady smeknout před autorkou, protože to byl opravdu dobrý nápad a postavy jsou tak výborně vykresleny. Taky to pomáhá paměti a netápete, když je těch hlavních postav více. Osobně jsem přilnula úplně ke všem.
Čte se to velmi dobře, i když jsem se ze začátku bála těch širokých stran a celkem malého písma. Ale styl psaní je tak skvělý, že mi to problémy nedělalo a já jsem byla hned vtažena do děje. Bavilo mě to a milovníkům fantasy nelze jinak než doporučit. A graficky je to opravdu nádhera. Líbil se mi i takový detail, jako je oddělovač ve tvaru vrány, a samozřejmě nesmím zapomenout na oblíbené kreslené mapy uvnitř knihy.
Nakonec si neodpustím poznámku, že je tady vidět, že opravdu není nutné prznit jméno zahraniční autorky. Přímo v knize se toho bohužel dočkáme, ale vzhledem k tomu, že jsem neměla v ruce originál, tak těžko soudit, zda to tak nebylo i původně.
Obálka: 10/10 Jedna z nejkrásnějších knižních obálek, které jsem viděla. Přebal je jednoduše boží, ale to, co je pod ním, je snad ještě lepší. Díváme se na knihu, která je doslova celá černá a jen na hřbetu se skví červeně titul a všitá záložka stejné barvy. Je radost ji mít v knihovně.
Anotace: Ketterdam - rušné přístavní město, kde se dá za peníze koupit naprosto cokoliv. Nikdo to neví lépe než Kaz Brekker, fenomenální podvodník a zloděj. Neštítí se žádné špinavé práce a dokáže vybruslit z každé situace. Jednoho dne dostane nabídku, na kterou by kývl jen šílenec. Pohádková odměna však několikanásobně převyšuje všechna nebezpečí, která ze sebevražedné zakázky plynou. Sám to ale nezvládne. Bude potřebovat další pomocníky...
Trestance prahnoucího po pomstě.
Zázražného střelce se slabostí pro hazardní hry.
Černou ovci z prominentní rodiny na útěku z domova.
Špiónku pohybující se neslyšně jako stín.
Dívku využívající svoji krásu jako smrtící zbraň.
Šest nebezpečných psanců se pokusí o nemožné - vloupat se do Ledového paláce, nejstřeženější pevnosti světa. Kdo z nich přežije? Jaká tajemství vyplavou na povrch? Odvrátí nebezpečí, které hrozí světu?
Ukázka: Na schodišti vstoupil Brumovi do cesty. „Pane -“
„Teď ne.“
Matthias musel přijít až úplně k němu. „Pane.“
Brum se zarazil. Na jeho obličeji se objevil nejprve hněv, jak si může někdo dovolit stavět se mu do cesty, pak zmatek a nakonec nevěřícné překvapení. „Matthiasi?“ zašeptal.
„Prosím, pane,“ chrlil ze sebe Matthias. „Věnujte mi jen chvilku, abych všechno vysvětlil. V sále je griša a má v úmyslu zavraždit dnes v noci jednoho z vašich vězňů. Pokud mi dovolíte, vysvětlím vám její plány a jak tomu všemu můžete zabránit.“
Brum rukou naznačil jinému drüskellovi, aby Ninu sledoval, a zavedl Matthiase do výklenku pod schody. „Mluv,“ vyzval Matthiase a ten mu řekl pravdu - tedy částečnou: vyprávěl mu, jak se dostal z lodi a málem utopil v moři, jak ho Nina křivě obvinila z obchodování s otroky, jak byl zavřený v Morně a jak mu pak slíbili milost. Všechno svedl na Ninu, o Kazovi a ostatních neřekl ani slovo. Když se ho Brum ptal, jestli má Nina komplice, jednoduše řekl, že neví.
„Myslí si, že tu čekám, abych ji převedl přes tajný most. Jakmile jsem mohl, ztratil jsem se jí z dohledu a šel vás hledat.“
Část jeho já byla znechucena, jak snadno mu lež plyně z úst, nemohl však Ninu nechat Brumovi na pospas.
Teď hleděl na Bruma, jak bezvládně sedí s pootevřenou pusou. Jedna z věcí, které si na svém učiteli nejvíce vážil, byla jeho neúprosnost, jeho odhodlanost vykonat pro dobro věci i nesnadná rozhodnutí. Jenže Bruma těší dělat grišům všechny ty strašné věci a s radostí by totéž provedl i Nině s Jesperem. Možná pro něj, na rozdíl od Matthiase, nebylo nikdy těžké se takových věcí dopouštět. Možná to pro něj nebyla svatá povinnost, kterou musel se sebezapřením vykonat pro dobro Fjerdy. Možná mu to dělalo radost.
Matthias mu sundal klíč z krku a odtáhl ho do prázdné cely; tam ho posadil zády ke zdi. Matthiasovi se příčilo, že ho tam nechává s hlavou bezvládně svěšenou k bradě a nohama roztaženýma před sebou, tak nedůstojně. Nesnesl pomyšlení, jaká ostuda Bruma čeká, až se probere - válečník zrazený milovaným žákem, do něhož vkládal své největší naděje. Sám věděl, jak to bolí.
Krátce přitiskl čelo na Brumovo. Věděl, že ho jeho učitel neslyší, ale stejně to musel říci. „Život, který žiješ, nenávist, kterou cítíš - je to jako jed. Už z toho poháru nechci pít.“
Pak zamkl dveře cely a spěchal chodbou za Ninou, za novým začátkem.
Nakladatelství: Fragment
Oblíbené
úryvky z knihy
„Vím toho až dost, kupčíku.“
„To se teda máš. Já mám pocit, že nikdy nebudu vědět dost.“
„O čem?“
„O všem,“ zahuhlal Wylan.