Exit West

Autor: Mohsin Hamid

Překlad: Markéta Musilová

Původní rok: 2017

Rok vydání: 2018

Žánr: novela, magický realismus

Počet stran: 154

Moje hodnocení: 1/10 Můj první dojem z knihy byl, že to je taková divná slátanina a další z oceňovaných děl, které já opravdu neocením (člověk aby se jim začal spíš vyhýbat). To se potvrdilo, ve výsledku je moje hodnocení ještě horší. Magický realismus asi holt nebude pro mě.

Autor se zřejmě nemohl rozhodnout, o čem chce psát, a taky to podle toho vypadalo. Skoro nic jsem mu nevěřila a svými dlouhými souvětími to jen víc zabíjel. Tady jsem si, mimochodem, vzpomněla na Hrabala, kterého nemám ráda ze stejného důvodu. Nedá se to totiž číst, nudou usnete uprostřed věty. Navíc tam jsou úplně zbytečné scény, zvláště ty milostné mají prvoplánově šokovat, a to já opravdu nemusím. Když vynechám tuhle omáčku, tak by to byl zajímavý příběh se špetkou fantasy a trochu jiným pohledem na uprchlickou krizi. Myslím, že by mě to i bavilo, kdyby tento námět vzal někdo jiný, někdo, kdo je zkrátka vyspělý po všech stranách. Tenhle autor ale ten potenciál dobrého příběhu vzal a zadupal ho do země.

Hlavní postavy Saíd a Nadja (tady jsem ani nepochopila ten přepis jména, ale budiž) jsou velmi rozdílní a jako zbytek knihy je jejich rádoby milostný vztah stejně neuvěřitelný. Saíd je extrémně nesympatický a ortodoxní, Nadja je pravý opak. Sympatiemi taky zrovna neoplývá, ale funguje tam jako takový rebelský prvek, který Saída jenom vytáčí a uráží jeho víru. Opravdu láska jako hrom.

Třešničkou na dortu byl doslov, v podstatě stejná tragédie jako celá novela. Vždycky mě fascinuje, jak se v doslovu z toho díla dělá něco výjimečného, i když se většinu času mluví o jiných.

Obálka: 8/10 Přebal je pěkný a vlastně se mi líbí i samotná obálka, ačkoliv je celá žlutá. Nicméně je to asi prokletá barva knih, protože zatím to byla vždy katastrofa, co se týče obsahu.

Anotace: Jmenoval se Saíd a ona byla Nadja. Jednoho dne se seznámili a zamilovali se do sebe. Mohla to být pěkná love story, jenže. Jenže  to všechno začalo v nejmenované muslimské zemi, kde právě propukl ozbrojený konflikt mezi vládou a militantními skupinami. Mezi oběťmi je také Saídova matka... Mladá dvojice začíná uvažovat o útěku ze země. Když se potvrdí, že existují záhadné dveře, díky nimž se ocitnete na jiném místě planety, není proč s útěkem otálet. Poprvé se ocitnou na řeckém ostrově Mykonos, vyvrženi na břeh spolu s dalšími uprchlíky. Podruhé projdou dveřmi do Londýna a potřetí se vynoří v Kalifornii.

Symbol dveříreprezentuje strastiplnou cestu do lepšího světa. Je přechodem do nového života, ve kterém nezuří válka, a zároveň bodem zániku a smrti dosavadního života.

Oceňovaný román Exit West se roku 2017 dostal do nejužšího výběru na Man Bookerovu cenu.

Ukázka: V dětství byla Nadjiným oblíbeným předmětem výtvarná výchova, i když ji měli jenom jednou týdně a ona se nepovažovala za bůhvíjak talentovanou umělkyni. Chodila do školy, kde se museli učit zpaměti dlouhé pasáže, což se příčilo jejímu založení, a tak trávila dlouhé hodiny čmáráním po okrajích knih a sešitů a hrbila se, aby učitelé neviděli všechny ty kudrlinky a miniaturní lesní království, která malovala. Když ji přistihli, dostala vynadáno, občas přistál i nějaký ten pohlavek.

Výtvarné umění u nich doma zastupovaly náboženské verše a fotografie posvátných míst, zarámované a pověšené na zeď. Nadjina matka a sestra byly tichá stvoření. Její otec se sice snažil být tichý, protože to považoval za ctnost, ale velice snadno vypěnil, a to obvykle v souvislosti s Nadjou. Její neustálé vyptávání, zpochybňování a čím dál zjevnější neúcta k víře ho zneklidňovaly a děsily. U Nadji doma si nepotrpěli na bití a vyznávali dobročinnost, ale když Nadja po dokončení univerzity oznámila k naprostému zděšení celé rodiny - a k svému vlastnímu překvapení, že vůbec něco takového vyslovila -, že se hodlá odstěhovat, sama, neprovdaná dívka, přišla na řadu ostrá slova od obou táborů, jak ze strany otce, tak i matky, dokonce i její sestry. Nejostřejší slova však vypadla z Nadji, takže dospěla jak ona, tak i její rodina k verdiktu, že už žádnou rodinu nemá, čehož posléze všichni čtyři po zbytek života litovali, ale nikdo z nich neučinil nic, aby to napravil, částečně kvůli tvrdohlavosti, částečně z rozpaků, jak v takové věci postupovat, částečně i proto, že se jejich město začalo řítit do rozevírající se propasti mnohem dřív, než komukoliv z nich došlo, že již nebudou mít šanci s tím něco udělat.

Nakladatelství: Odeon

Knižní databáze: CBDB, Goodreads

Oblíbené úryvky z knihy

Také se téměř neustále konaly tajné, ale i veřejné popravy - těla visící z pouličních lamp a billboardů připomínala sváteční výzdobu.

Nadji se však nejvíc dotýkal hněv nacionalistů, kteří volali po masovém vraždění, dotýkal se jí hlavně proto, že jí byl povědomý - tolik jí připomínal hněv ozbrojenců v jejím vlastním městě. Napadlo ji, že si vlastně až tak moc nepomohli, když sem přišli, jestli se nezměnily jen tváře a budovy kolem, ale jádro jejich potíží vlastně nezůstalo stejné.