Wonderland
Podtitul: Země divů
Autorka: Jennifer Hillier
Překlad: Lumír Mikulka
Původní rok: 2015
Rok vydání: 2016
Žánr: mysteriózní thriller, horor
Počet stran: 377
Moje hodnocení: 8/10 Hillier píše dobře, takže se mi to četlo lehce. Nechybělo napětí, ale zase musím říct, že jsem z toho úplně hotová nebyla. Děj se mi líbil, i když byl chvilkama možná překombinovaný, ale konec byl překvapivý, a to já ocením vždy. Zábavní parky pro mě byly vždycky nějakým způsobem trochu děsivé a jako dítě jsem po atrakcích ani netoužila (kromě toho, že stejně v té době tady určitě nic podobného k dispozici nebylo, možná není ani teď). Tady každý touží po práci v úžasné Zemi divů už odmala i přesto, že pověst má nevalnou a ani teď to není zrovna výhra v loterii, ale to samozřejmě moc lidí netuší.
Postavy byly celkem zajímavé, ale k žádné jsem si nenašla cestu. Všichni mi přišli rozbití. Na konci knihy jsem se od autorky dokonce dozvěděla, že tam zakomponovala postavu Jerryho, známou z její série Serial Killer Files. První díl Pronásledovaná jsem četla, ale už je to nějaký ten pátek. Pravda je, že jsem si to vůbec nevybavila, moje paměť je v tomhle směru opravdu špatná.
Ke konci knihy jsem měla problémy s českým vydáním, protože tam bylo hodně chyb (korektura to asi nedočetla) a taky mi vadilo, že se v celé knize nadměrně užívalo slovo odtušit. Celkem mi to lezlo na nervy, přitom čeština opravdu netrpí malou zásobou slov. Náladu mi pak zlepšila sama autorka, protože píše osobní poznámky i poděkování, které pohladí po duši, i když není adresované vám. Připomene nám to, že za tou knihou je skutečný člověk.
Obálka: 6/10 Přebal i obálka, která je stejná, akorát v černobílé, by se mi nejspíš víc líbila bez té masky klauna, ale na druhou stranu to souvisí s obsahem a už naznačuje, jaký je to žánr.
Anotace: Země divů (Wonderland) je zábavní park v jednom malém americkém městě ve státě Washington. Park, v němž nechybí dům hrůzy či muzeum klaunů, funguje jako lákadlo pro turisty a současně zdroj obživy pro celé město. Přinejmenším do chvíle, kdy je v jeho areálu objeveno rozkládající se lidské tělo. Onoho dne, kdy je mrtvola nalezena, nastupuje coby zástupkyně šéfa místní policie Vanessa Castrová. A jako kdyby toho stále ještě nebylo málo, mizí rovněž mladý chlapec, který v zábavním parku pracoval. Vanessa, která začíná na obou případech pracovat, zjišťuje, že během posledních deseti let bylo podobných zmizení již více. Řádí zde snad kdosi, kdo unáší a vraždí mladé chlapce? A jak to všechno souvisí se zdejším zábavním parkem? Vanessa se přestěhovala do malého města, aby unikla své vlastní minulosti. Nepostavila ale místo toho sebe i svou rodinu rovnou do středu tajemné hry zákeřného vraha? Jenže tato hra teprve začíná a její konec nedokáže nikdo ani odhadnout...
Ukázka: „Chápu.“
„Výborně. Takže Glenny, on je tak trochu praštěný.“ Margie udělala krouživý pohyb prstem u spánku. „Není blázen nebo slabomyslný ani nic podobného. Je ale tak trochu těžkopádný, i když to tak trochu může být i z toho, že žije trochu moc dlouho se Sherry. Ona vždycky tvrdí, že začal být trochu divný po tom, co se mu stalo, když mu bylo čtrnáct. Nebo patnáct?“ Znovu se odmlčela a pak mávla rukou. „Byl ještě kluk, když se to stalo. To se tím snažím vyjádřit.“
„Co se mu stalo?“
„To v tom Muzeu klaunů.“ Margie to pronesla, jako kdyby se od Vanessy očekávalo, že bude dokonale chápat, o čem hovoří. „Hrozně ho to pocuchalo. Nikdy už potom nebyl úplně v pořádku.“
Vanessa potlačila povzdechnutí. Bylo důležité udržet si trpělivost a nedávat najevo frustraci, třebaže musela bojovat s nutkáním zakřičet na tu ženu, aby šla už konečně k věci. „Ptala jsem se paní Hoveyové, jestli ví, kde Glenn je. Nebyla si jistá.“
„Ale jistě. Ona to nejspíš ani neví. Nechce to vědět. Chápete, jak to myslím? Sherry se snaží svého chlapce chránit, ale ráda by předstírala, že jeho problémem je hazard. Jenomže jeho problém není poker. A je úplně fuk, co vám napovídala.“ Margie se trochu naklonila a znovu udělala krouživý pohyb prstem. „Jeho problém je mnohem hlubší. Rozumíte mi, jak to myslím?“
Vanessa se kousla do rtu a odtušila: „Ne, paní. Vlastně vám nerozumím.“
„On má jinou... závislost.“
„A to?“
„Znáte to. Ty pochybné filmy.“
„Pochybné filmy?“
„Nechutné filmy. Sexuální filmy.“ Stará žena se odmlčela, aby dodala dramatičnosti tomu, co se chystala vyslovit.
Nakladatelství: Baronet