Volný pád do Podzemí

Autoři: Roderick Gordon, Brian Williams
Originální název: Freefall
Překlad: Zdík Dušek
Ilustrace: Roderick Gordon, Brian Williams
Rok vydání: 2009
Série: Podzemí (3. díl)
Žánr: fantasy, dobrodružné, pro mládež
Počet stran: 427
Moje hodnocení: 10/10 Po několika letech se vracím k mé oblíbené sérii a mám za sebou přečtení třetího dílu. Trvalo mi to skutečně dlouho hlavně kvůli práci a celkově době, která pro mě stále není klidná. Nicméně i tak se mi při čtení podařilo ponořit do tohoto fantasy světa, a to pro mě dokazuje, jak moc je dobře napsaný. A člověk se u toho opět mohl kochat krásnou obálkou. Chvilku mi samozřejmě dalo, abych se rozvzpomněla, ale naneštěstí se mi to také podařilo a já si mohla příběh skutečně užít.
Četlo se mi to dobře a lehce, jsem spokojená s tím, kam se příběh ubírá a ačkoliv tohle měl být poslední díl a moje mamka je k těm dalším velmi kritická, tak se těším i na ty další tři. Možná mě také zklamou, ale minimálně první tři díly stojí za povšimnutí a za ten čas, který jim věnujete. Už jenom to, že dokáže zaujmout více generací, je podle mě úspěch.
Postavy jsou skvěle vykreslené, i ty nové, co přichází na scénu. Samozřejmě doktor Burrows mě chvílemi iritoval asi podobně jako našeho hlavního hrdinu Willa, ale i to k tomu patří. A jsem ráda, že ani kocour Bartleby tu nechyběl. Naopak linka s paní Burrowsovou překvapí.
A nakonec bych chtěla ještě ocenit samotné autory, které obdivuji už jen z toho důvodu, že dokážou psát společně. Myslím si, že to je opravdové umění, zvláště u série.
Obálka: 8/10 Oceňuji, že pod přebalem je obálka úplně stejná, protože je moc hezká a osobně mám navíc ráda fialovou barvu. Až na text na zadní straně, opět klasika.
Anotace: Třetí díl série o podzemním světe začíná bezprostředně po Calově smrti a poté, co se Will s Chesterem a Elliot zřítili do obrovské propasti zvané Průduch. Oproti veškeré pravděpodobnosti dlouhý pád do útrob planety přežijí a ocitnou se v nebezpečném světě obydleném nevídanými dravými zvířaty. Naleznou zde nečekaného spojence: Martu, kterou její manžel před lety shodil do Průduchu. Zároveň však na ně číhá hrozba v podobě Willových nevlastních sester, které u sebe mají ampule se smrtícím virem Dominiem, určeným k vyhlazení Površáků. Dokáže Will toto nebezpečí odvrátit? A podaří se mu konečně nalézt svého otce? Cesta ke středu Země a k Zahradě druhého slunce pokračuje...
Ukázka: Starý Styx ho umlčel pozvednutou rukou. Právě se spěšně vracel jeho pobočník se třemi Likvidátory. Trojice vojáků se vyrovnala do řady a stála v pozoru se znaky upřenými přímo před sebe a s dlouhými puškami u boků. Jeden z nich byl důstojník, veterán ostřílený mnoha lety služby, zbývající dva byli mladí nováčci.
Stařec se zaťatými pěstmi pomalu prošel před trojicí a zastavil se u veterána, který stál jako poslední v řadě. Obrátil se přímo proti němu a ze vzdálenosti několika centimetrů mu hleděl přímo do očí. Pak sklopil zrak k vojákově bojovému plášti. Z látky těsně nad mužovou náprsní kapsou vyčnívaly tři krátké bavlněné stužky: vyznamenání za statečnost - styxská obdoba površáckých medailí. Starý Styx je sevřel v prstech, utrhl je a mrštil jimi veteránovi do tváře. Veterán zachoval dokonale nehybnou tvář a ani nezamrkal.
Styx ustoupil a ukázal k Průduchu stejně ledabylým gestem, jako kdyby odháněl dotěrnou mouchu. Trojice vojáků se ihned dala do pohybu. Opřeli svoje pušky do trojboké pyramidy, odepjali si objemné opasky, položili je na úhlednou hromádku vedle zbraní a bez jakéhokoliv dalšího pokynu se vydali k okraji Průduchu. Jeden po druhém vkročili přímo do propasti, aniž by třeba jen vykřikli. Nikdo z jejich druhů se ani na okamžik nezastavil, aby sledoval jejich pád do hlubiny.
„Tvrdej trest,“ poznamenal Cox.
„Nežádáme nic menšího než dokonalost,“ odvětil starý Styx. „Ti muži selhali. Už nám k ničemu nebyli.“
„Víte přece, že ty holky třeba mohly přežít,“ odvážil se dodat Cox.
Styx se k němu otočil čelem. „Tvoji lidé opravdu věří tomu, že jeden člověk pád přežil, že ano?“
„To nejsou mí lidi,“ ohradil se Cox neklidně.
„Narážíš na báji o nádherné rajské zahradě, která čeká na dně,“ pokračoval Styx posměšně.
„Snůška žvástů,“ zahučel Cox a rozkašlal se.
„Nikdy sis to nechtěl sám vyzkoušet?“ Starý Styx nečekal na odpověď, tleskl dlaněmi v rukavicích a obrátil se k mladému pobočníkovi. „Pošlete jednotku do Bunkru, aby odebrala vzorky Dominia z mrtvých těl. Pokud se nám podaří virus znovu nakultivovat, můžeme pokračovat v původním plánu.“ Naklonil hlavu ke straně a zle se usmál na Coxe.

Nakladatelství: Fragment
Knižní databáze: CBDB, Goodreads