Nejsem mrtvá
Originální název: The Body Reader
Překlad: Jana Vlčková
Původní rok: 2016
Rok vydání: 2018
Série: Tajemství detektiva Jude Fontaineové (1. díl)
Žánr: thriller, detektivní, mysteriózní
Počet stran: 278
Moje hodnocení: 8/10 Než jsem ji začala číst, tak jsem o knize věděla už něco dopředu, což snížilo má očekávání. A myslím si, že to bylo dobře. Po pár kapitolách jsem se docela bála, aby to celé nebylo přitažené za vlasy. Naneštěstí z toho autorka vybruslila poměrně elegantně a když jsem zavřela obě oči, tak se mi na to podařilo přistoupit.
Kniha je krátká, kapitoly v ní též, údernost nechyběla, takže se to četlo lehce a rychle. Ale když si to zpětně procházím, tak tam spisovatelka stihla dát hodně rovin, sem tam palčivé téma, zároveň to drželo pohromadě a jako celek dávalo smysl. Neměla jsem na konci pocit, že mi něco chybí, byť vše řečeno nebylo. Dovolila si nechat pár tajemství pro čtenářovu představivost. To může často naštvat, ale tady to bylo podáno tak, že jsem to vnímala spíše pozitivně. Nemusí být vždy všechno odkryto, že.
Hlavní postava Jude je zvláštní a asi by bylo divné, kdyby nebyla. Nevybudovala jsem si k ní sice žádný blízký vztah, ale ke konci jsem jí fandila. V téhle souvislosti mě tam nejvíce zaujalo téma zrady, které se vlastně proplétá celým příběhem. Další postavy, ať už ty s velkým prostorem či s malým, si také nedokázaly získat nějaké mé sympatie. A to rozhodně nebyly vystavěny černobíle, naopak působily reálně. Možná nějaké sympatie přijdou s dalším dílem, kde to může být všechno více rozvinuté, ale tady jsem to vnímala takhle. Jako kdyby pro mě postavy v příběhu nebyly tak důležité a bylo pro mě zajímavější to, co se za tím skrývá. Protože obvykle bych tak vysoko nehodnotila s tímto přístupem k jednotlivým postavám.
Pokud máte rádi tento žánr, tak to určitě stojí za přečtení. A možná tedy nejdřív odhodit veškerá očekávání a užít si, co k vám s četbou přijde. Někdy to může skutečně překvapit.
Obálka: 8/10 Přebal se mi moc líbí a upřímně mě nalákal i ke koupení, respektive knižnímu dárku. Odpustila bych si tradičně recenze, ale zase musím říct, že ocenění není tentokrát jako pěst na oko. Pod přebalem je kniha smutnější, určitě by jí slušela i stejná obálka.
Anotace: Detektiv oddělení vražd Jude si prošla peklem, když strávila tři roky zavřená v temné podzemní cele. Za tu dobu se naučila dokonale číst ve svém sadistickém vězniteli, díky čemuž se jí nakonec podařilo uprchnout. Jenomže návrat do normálního světa je mnohem těžší, než si Jude představovala - její přítel si během těch tří let našel novou ženu, kolegové z policejního sboru jí nevěří a ostatní lidi bezmála děsí. Přesto nastoupí zpět do služby a vzápětí začne řešit případ utonulé mladé dívky.
Všichni ostatní včetně jejího nového parťáka si myslí, že se jedná o sebevraždu, kdežto Jude je přesvědčená, že šlo o násilnou smrt. Nikdo se totiž nevyzná v duších zvrácených psychopatů tak jako ona. A protože má schopnost vnímat maličkosti, které ostatním zůstávají skryté, brzy zjišťuje, že celý případ se jí týká osobně...
Ukázka: Z otvoru se vyřinul povědomý pach, na který dávno zapomněla. Nedokázala by říct, co to je, ale sevřelo se jí z něj srdce i hrdlo.
Odšoupla dřevěný blok o kus dál a zírala do tmy. Prsty se mimoděk otřela o kovovou bedničku. Pokračovala v pátrání a tentokrát nahmatala otrhané okraje velké knihy. Vzala ji a vytáhla.
Zůstala stát na židli a civěla na předmět ve svých rukách. Už chápala, proč jí odér přišel povědomý a přivolal ozvěnu hluboké bolesti. Kniha výstřižků. Kniha výstřižků, kterou postrádala ve svých věcech.
Listovala stránkami. Zastavila se u fotografií srubu, které sama pořídila, jako by snímky mohly vyřešit tajemství matčiny smrti. Její první případ. První nevyřešený případ.
Erik knihu nejspíš našel mezi jejími věcmi a vrátil ji otci. Připadalo jí to jako jediné rozumné vysvětlení. Co dělá tady, je záhada.
Nedopřála si čas na další spekulace, odhodila knihu na postel a natáhla se pro kovovou bednu. Přisunula ji k otvoru a zvedla.
I tu poznávala. Byla šedá a opatřená visacím zámkem. Měla sloužit k ukládání důležitých listin. V rohu se na ni usmíval žlut smajlík. Vzpomínala si na den, kdy ho tam nalepila. Seděla tenkrát za otcovým psacím stolem ve starém domě v Minneapolisu. Táta pracoval. Přišla se na něho podívat a on si ji posadil na klín. Pokusila se mu přilípnout samolepku na tvář, ale on k ní přistrčil tuhle schránku.
A teď je tady. Trezorek z její minulosti, z jejího dětství, které se zdálo idylické tak krátce.
Seskočila ze židle a odnesla škatuli ke kuchyňskému stolu.Pomocí pohrabáče rozlomila zámek a zvedla víko.
Obsah na první pohled nepůsobil nijak překvapiě. Obálky z tuhého papíru, které nejspíš obsahují dokumenty týkající se srubu. Až na to, že na obálkách ležel fotoaparát značky POlaroid a dvě krabičky s filmem. Přestože se jednalo o zastaralý přístroj, stále se do něj nechal sehnat materiál.
Vždycky těmhle hračkám říkala fotoaparáty sériových vrahů. Sérioví vrazi si rádi pořizují důkazy o svých zločinech a fotografie představují jediný způsob, jak se vyhnout odhalení. Pořizovat si záznamy vražd patří k jejich obsesi.
Nakladatelství: Ikar
Knižní databáze: CBDB, Goodreads