Euthyfrón, Obrana Sókrata, Kritón

Autor: Platón
Originální název: Εὐθύφρων Προσπάλτιος; Ἀπολογία Σωκράτους; Κρίτων
Překlad: František Novotný
Původní rok: 400 př. n. l.
Rok vydání: 1994
Žánr: filosofie, etika
Počet stran: 94
Moje hodnocení: 9/10 K tomuto vydání jsem se vracela zase po delší době. Celkově to hodnotím velmi kladně, ostatně Platón je přece jen jeden z mých oblíbených filosofů.
Všechny texty ve vydání spojuje souzení Sókrata. Ke každému dialogu je kvalitní úvod, který vás obeznámí s kontextem, což člověk u filosofických textů vždy uvítá. Stejně tak uvedené změny v překladu a textu, pokud nějaké jsou. Mám akorát výhrady k poznámkám, které jsou zase až na konci knihy, a také chybí obsah. Euthyfrón (8/10): Nadčasový dialog, který mě místy pobavil, i když jsem postupem času začala lehce ztrácet nervy na rozdíl od Sókrata. Nicméně být to delší, tak už mě to začne nudit. Týká se obecně zbožnosti a je to pro mě nejslabší (nikoli špatný) dialog z tohoto vydání. Na druhou stranu to je jediný dialog tohoto vydání, z kterého jsem si něco vypsala. Zřejmě to vypovídá opět o mém vztahu k danému tématu. Stále ožehavé. Obrana Sókrata (10/10): Není překvapivé, že tohle dílo hodnotím nejvíce kladně. Je to také jedna z mála kvalitní literatury, kterou jsme kdysi měli v seznamu k maturitě (v některých ohledech to je až paradoxní). Sókratova obrana před soudem ve mně velmi rezonovala, je to silný text, avšak předložený s klidem. Na jednu stranu to působí až děsivě, protože má člověk pocit, že se opravdu v životě lidstva nic nemění. A možná to není jen pocit. Kritón (9/10): Textu jsem někdy rozuměla hůře, musela jsem některé části číst víckrát. Na jednu stranu mi dialog přišel poměrně smutný, na tu druhou to dávalo logiku, co se týče přístupu Sókrata a Kritón z tohoto úhlu pohledu vyšel jako hlupák. Bylo to krátké, ale úderné.
Obálka: 9/10 Obecně se mi moc líbí styl obálek tohoto nakladatelství. Jednoduché, elegantní, k obsahu se hodící... A do mé knihovny též.
Ukázka: Nuže pokus se mi o těchto věcech dokázat něco jasného, že nade vší pochybnost všichni bozi pokládají toto jednání za správné; a jestliže mi to náležitě dokážeš, nikdy tě nepřestanu velebit pro tvou moudrost.
    Euth. Ale snad to není malá práce, Sókrate, ačkoli bych ti to dovedl velmi jasně dokázat.
    Sókr. Rozumím; zdám se ti méně chápavým než jsou tvoji soudci, protože oněm patrně dokážeš, že to je nespravedlivé a že všem bohům jsou takové činy protivné.
    Euth. Zcela jasně, Sókrate, jen když budou mou řeč poslouchat.
    Sókr. Však budou poslouchat, bude-li se jim zdát, že mluvíš dobře. Ale tohle mě napadlo při tvé řeči a teď o tom u sebe uvažuji: „I kdyby mi nakrásně Euthyfrón ukázal, že všichni bozi pokládají takovouto smrt za nespravedlivou, oč více jsem tím já od Euthyfróna poučen, co je zbožné a hříšné? Neboť tento čin je snad, jak se podobá, bohům protivný. Ale vždyť se právě objevilo, že tím není vymezen pojem zbožného a hříšného; neboť se objevilo, že co je bohům protivné, je také bohům milé.“ Proto tě z projednávání tohoto případu propouštím, Euthyfróne; chceš-li, ať jej všichni bozi pokládají za nespravedlivý a všem ať je protivný.Avšak zdali pak tato nynější oprava našeho výměru - že totiž hříšné je, cokoli nenávidí všichni bozi, a cokoli milují, zbožné; co však jedni milují a druzí nenávidí, buď není ani to ani ono, nebo je obojí - zdali pak chceš, aby toto byl nyní náš výměr o zbožném a hříšném?
    Euth. Ano, co tomu překáží, Sókrate?
    Sókr. Mně nic, Euthyfróne, ale ty hleď na svůj úkol, zdali mě vycházeje od tohoto předpokladu nejsnáze poučíš o tom, co jsi slíbil.
    Euth. Já bych tedy tvrdil, že zbožné je to, cokoli všichni bozi milují, a opak, cokoli všichni bozi nenávidí, hříšné.

Nakladatelství: Oikoymenh
Knižní databáze: CBDB, Goodreads

Oblíbené úryvky z knihy

Euthyfrón
 
    Sókr. O čem bychom se to tedy neshodli a k jakému rozsouzení bychom nemohli přistoupiti, že bychom byli vespolek nepřáteli a na sebe se hněvali? Snad nemáš odpověď pohotově; nuže uvažuj při mé řeči, zdali to není to, co je spravedlivé a co nespravedlivé, krásné a ošklivé, dobré a zlé. Zdalipak to nebývají tyto věci, pro které se druhdy stáváme vespolek nepřáteli, já i ty i všichni ostatní lidé, protože se o nich neshodneme a nemůžeme přistoupit k dostatečnému jejich rozhodnutí?

    Sókr. Nuže neměli bychom snad, Euthyfróne, zkoumat zase tuto větu, zdali je dobrá? Či ji máme nechat a máme jen tak přijímat tvrzení svá vlastní i ostatních, a sotvaže někdo o něčem řekne, že tomu tak jest, připouštět, že tomu je opravdu tak? Či je potřebí zkoumat, jaká je hodnota jeho řeči?

Adaptace knihy nebo inspirace knihou

Filmy: Sokratova odbrana i smrt, 1971, Jugoslávie
            Obrana Sokratova, 1989, Československo
            Kriton, 2020, Polsko
            Socrate, 1970, Francie/Itálie/Španělsko