Dům z papíru
Originální název: La casa de papel
Překlad: Jan Machej
Ilustrace: Radek Macke
Původní rok: 2002
Rok vydání: 2016
Žánr: novela, detektivní
Počet stran: 106
Moje hodnocení: 10/10 Málokdy se stane, že mě kniha zaujme hned první větou a zasáhne mě tak, že vím, že zbytek knihy může být už jenom lepší. A intuice mě v tomto případě nezklamala. Novelu jsem si užila od začátku do konce a je v mých oblíbených. Je to sice krátký příběh, ale obsahuje spoustu zajímavých myšlenek a hlavně se to týká především knih, což každý knihomol ocení. Velmi příjemné čtení.
Obálka: 6/10
Anotace: Jak tajemná kniha, zaslaná z Uruguaye a pokrytá vrstvou cementu, souvisí s náhlou smrtí profesorky Cambridgeské univerzity? Jaké znamení a jaké poselství se skrývá ve verších Emily Dickinsonové a v románu Hranice stínu od Josepha Conrada? Argentinský profesor žijící v Anglii se vydává do uruguayského Montevidea, aby tuto záhadu rozluštil. Zde se ponoří do světa obydleného tajuplnými knihovnami, jejichž správcem a vlastníkem je přízrak muže, kterého knihy přivedly k šílenství.
Ukázka: Někteří lidé sem přišli jen proto, aby ukradli cenné svazky. Jeden velký argentinský bibliofil si dokonce najal zloděje na krádež jednoho rukopisu Misionáře. Svědectví misionářů jsou velice vzácná a v národní knihovně se nacházel jen jeden z nich. Ukradli ho a donesli onomu pánovi, jehož jméno ani nestojí za zmínku. Po letech byly jeho knihy prodány do národní knihovny v Limě, kde skončil i řečený dokument.
Tudíž se Brauer mohl obávat toho, že se jeho dílo zcela roztrousí do všech koutů světa. Na filosofické fakultě byly v knihovně Horacia Arredonda také rozkradeny významné dokumenty, jiné zmizely beze stopy. Nedokázal si představit, že by jeho knihy stihl stejný osud. Ale svazky se mu už nevešly ani pod postel, vršily se na chodbách, jako živí tvorové se plazily po domě.
Vzpomínám si, že navzdory nezadržitelně rostoucímu množství knih se nějaký čas věnoval aktualizaci svého katalogu. Stávalo se mu totiž čím dál častěji a pravidelněji, že knihy, které hledal, už nedokázal najít. Říká se, že kniha, kterou nelze najít, je kniha, která není. Ale stalo se ještě něco horšího.
Nakladatelství: Runa
Knižní databáze: CBDB, Goodreads
Tudíž se Brauer mohl obávat toho, že se jeho dílo zcela roztrousí do všech koutů světa. Na filosofické fakultě byly v knihovně Horacia Arredonda také rozkradeny významné dokumenty, jiné zmizely beze stopy. Nedokázal si představit, že by jeho knihy stihl stejný osud. Ale svazky se mu už nevešly ani pod postel, vršily se na chodbách, jako živí tvorové se plazily po domě.
Vzpomínám si, že navzdory nezadržitelně rostoucímu množství knih se nějaký čas věnoval aktualizaci svého katalogu. Stávalo se mu totiž čím dál častěji a pravidelněji, že knihy, které hledal, už nedokázal najít. Říká se, že kniha, kterou nelze najít, je kniha, která není. Ale stalo se ještě něco horšího.
Nakladatelství: Runa
Knižní databáze: CBDB, Goodreads
Oblíbené úryvky z knihy
Na jaře roku 1998 si Bluma Lennonová v jednom knihkupectví v Soho koupila staré vydání Básní Emily Dickinsonové, a když na prvním nároží dospěla ke druhé básni, přejelo ji auto.
„Každý má právo představit si, co chce.“
Mnohokrát jsem si v duchu kladl otázku, proč uchovávám knihy, k nimž už se třeba nikdy nevrátím, tituly, které nadobro vybočily z vytyčené trasy, ty, které jsem četl jen jednou a které již znovu, snad nikdy!, neotevřu. Mohl bych se kupříkladu zbavit Volání divočiny, aniž by se zbortil jeden z pevných stavebních kamenů mého dětství? Nebo Řeka Zorby, který svým nářkem zpečetil mé dospívání? Anebo 25. hodiny či tolikerých jiných knih, které jsem již dávno zařadil do nejvyšších poliček své knihovny, kde ve svaté věrnosti, jíž jsme k nim poutáni, tiše a netknutě odpočívají?
Často je těžší se knihy zbavit než ji získat. Lnou k nám na základě jakéhosi paktu naléhavé nutnosti a zapomnění, jako by byly svědky prchavého prožitku, který se nám již nikdy nevrátí.
Podél zdí se táhly prosklené skříně plné knih sahající od podlahy až ke stropu. Nejen v této místnosti, ale i v ostatních pokojích. Provedl mě celým bytem a všude byly podobné vitríny naplněné až po okraj všemožnými svazky. Na chodbách se nacházely ohromné otáčecí regály s velkými slovníky, vinylovými deskami, jež byly napěchované ve skříních, knihy v koupelně, knihy na toaletě, knihy v kuchyni, knihy v zadních pokojích. Domníval jsem se, že tady nebydlí.
Kdo si buduje knihovnu, buduje si život.
Osoby, které trpí chorobnou závislostí na knihách, mají totiž mírně pergamenové vzezření pleti, čehož si nelze nevšimnout.
Mnohokrát jsem si v duchu kladl otázku, proč uchovávám knihy, k nimž už se třeba nikdy nevrátím, tituly, které nadobro vybočily z vytyčené trasy, ty, které jsem četl jen jednou a které již znovu, snad nikdy!, neotevřu. Mohl bych se kupříkladu zbavit Volání divočiny, aniž by se zbortil jeden z pevných stavebních kamenů mého dětství? Nebo Řeka Zorby, který svým nářkem zpečetil mé dospívání? Anebo 25. hodiny či tolikerých jiných knih, které jsem již dávno zařadil do nejvyšších poliček své knihovny, kde ve svaté věrnosti, jíž jsme k nim poutáni, tiše a netknutě odpočívají?
Často je těžší se knihy zbavit než ji získat. Lnou k nám na základě jakéhosi paktu naléhavé nutnosti a zapomnění, jako by byly svědky prchavého prožitku, který se nám již nikdy nevrátí.
Podél zdí se táhly prosklené skříně plné knih sahající od podlahy až ke stropu. Nejen v této místnosti, ale i v ostatních pokojích. Provedl mě celým bytem a všude byly podobné vitríny naplněné až po okraj všemožnými svazky. Na chodbách se nacházely ohromné otáčecí regály s velkými slovníky, vinylovými deskami, jež byly napěchované ve skříních, knihy v koupelně, knihy na toaletě, knihy v kuchyni, knihy v zadních pokojích. Domníval jsem se, že tady nebydlí.
Kdo si buduje knihovnu, buduje si život.
Osoby, které trpí chorobnou závislostí na knihách, mají totiž mírně pergamenové vzezření pleti, čehož si nelze nevšimnout.