Zvláštní žena
Originální název: Die linkshändige Frau
Překlad: Alena Ságlová
Původní rok: 1976
Rok vydání: 1997
Žánr: novela
Počet stran: 98
Moje hodnocení: 2/10 Zvláštní žena je opravdu zvláštní novela. Po prvních stranách jsem ji chtěla i odložit, ale přece jenom ta délka taková není, takže jsem se rozhodla to přelouskat. Postupem času jsem tomu sem tam i přišla na chuť, ale bylo to pro mě hodně odosobněné. Chyběly mi tam emoce a snaha najít něco víc, byla neúspěšná. Stálo to za přečtení? Já vlastně ani nevím.
Obsáhlý doslov tomu moc nepomohl, spíš jsem v tom viděla hledání něčeho, co tam možná ani není, a i proto jsem ho ani nedočetla. Zfilmovanou verzi si nedokážu představit už vůbec, ale třeba se k ní někdy dostanu.
Obálka: 0/10
Anotace: Novela Petera Handka Zvláštní žena (Die linkshändige Frau) vyšla v Německu poprvé v roce 1976. Je to jedna z nejvýznamnějších raných próz tohoto u nás již známého předního rakouského prozaika. Děj knihy je jednoduchý. Její hrdinka zdánlivě zničehonic opustí svého muže, vymaní se z konvenčního manželství a začne žít sama se synem. Vrací se ke své překladatelské práci, které zanechala po svatbě. Během krátké doby se seznamuje s různými lidmi, kteří jsou tak či onak postiženi nemocí moderního člověka - osaměním.
Tato útlá knížka je z jazykového hlediska mistrovským dílem. Autor za pomoci minimálních jazykových prostředků dosahuje mimořádně plastického, živého dojmu - jako by se před našima očima odvíjel film. Handke s lehkostí a samozřejmostí dokumentuje všední život a daří se mu tak zachytit současného člověka a hledání hodnot v čisté, krystalické podobě.
Ukázka: Za bílého dne seděla u stolu za psacím strojem a nasadila si brýle. Rozdělila si knihu, kterou měla přeložit, podle stránek, které chtěla stihnout za den; tužkou do ní vepsala každé datum příslušného dne: na konci knihy to už byl den uprostřed jara. Psala, občas se zarazila, hledala vedle slovníku, vyčistila jehlou literu psacího stroje, často utírala klávesy hadrem. Text zněl: „Dosud mě všichni muži oslabovali. Můj muž o mně říkal: Michèle je silná. Ve skutečnosti chce, abych byla silná pro to, co ho nezajímá: pro děti, domácnost, daně. Ale když jde o to, co přede mnou tane jako práce, pak mě ničí. Říká: Moje žena je snílek. Pokud snít znamená, že člověk chce být tím, cím je, pak chci být snílek.“ Žena se podívala na terasu, kde se teď objevilo dítě se školní taškou v ruce a oklepávalo si boty. Vešlo terasovými dveřmi a zasmálo se. Žena se zeptala, proč se směje.
Dítě: „Ještě jsem tě neviděl s brýlemi.“
Žena si sundala brýle a zase si je nasadila. „Jdeš nějak brzo.“
Dítě: „Dneska zase odpadly vdě hodiny.“
Zatímco žena psala dál, dítě se přiblížilo a posadilo se k ní; chovalo se obzvlášť tiše. Přestala pracovat, zadívala se před sebe.
Nakladatelství: ASA 2000
Knižní databáze: CBDB, Goodreads
Oblíbené úryvky z knihy
„Myslete si, co chcete. Čím víc si myslíte, že o mně můžete říct, tím jsem od vás svobodnější. Někdy mi připadá, jako by to, co víme o lidech nového, zároveň už taky neplatilo. Jestli mi v budoucnu někdo bude vysvětlovat, jaká jsem - i kdyby mi chtěl lichotit nebo mě posílit - takovou drzost mu zakážu.“
„Tak o tom napište, Marianno. Jinak jednoho dne prostě už nebudete.“
Adaptace knihy nebo inspirace knihou
Film: Die linkshändige Frau, 1977, Západní Německo