Královna děsu aneb Panická porucha
Ilustrace: Sabina Chalupová
Rok vydání: 2020
Žánr: populárně-naučná literatura, psychologie, psychiatrie
Počet stran: 200
Moje hodnocení: 3/10 Záměr jistě dobrý, ale ta forma... Dobře, nejenom forma. Styl vedení rozhovorů se známými osobnostmi se mi moc nelíbil, jenom místy mi to přišlo fajn a pro někoho možná přínosné v původní myšlence destigmatizace duševního onemocnění (i když i tady bych ráda nechala viset ve vzduchu otazník). Takových míst bylo ale málo, omáčky mimo téma až moc a osobně mi to zkrátka nesedlo (a to některé z nich mám opravdu ráda).
Mezi rozhovory se dozvídáme i něco odbornějšího a tyhle části byly určitě nejlepší, pokud se tedy autor opravdu držel odbornosti a neujížděl někam, čemu se tato kniha paradoxně chtěla vyhnout, a to nejen ohledně daného tématu panické poruchy. Bohužel se to stávalo dost často a obávám se, že to nebude tím, že bych neměla smysl pro humor. Kromě toho, že to tak trochu vypadá, že pan psychiatr posbíral své slavné pacienty a hodnotící přístup mi nepřišel zrovna vhodný.
Překvapilo mě i množství překlepů, vtipná grafická stránka mě taky neuchvátila. Být to delší, tak to rozhodně odložím a nelze knihu doporučit někomu, kdo panickou poruchou trpí. A už vůbec ne někomu, kdo by chtěl změnit úhel pohledu.
Obálka: 1/10
Anotace: Panická porucha přichází bez výstrahy a postihuje lidi různých povah i profesí, kteří ji zprvu považují za příznak jiných chorob. Jak se dá tato nemoc duše léčit? Co způsobuje panické ataky? A jak se žije s neustálou hrozbou, že vás zachvátí nepředstavitelný strach a úzkosti? O tom vypovídají renomovaný psychiatr Radkin Honzák a známé osobnosti s touto diagnózou, které si k rozhovoru přizvali publicisté Agáta Pilátová a Aleš Cibulka.
Ukázka: Bylo, nebylo, v minulém tisíciletí si Rudyard Kipling v indické džungli nechal o strachu vypravovat od slova Háthího a dozvěděl se tohle:
A vládcem džungle byl prvotní slon Thá. Ten vytáhl chobotem džungli z vodní hladiny. Kde kly zbrázdil zemi, tam se rozběhly řeky, kde šlápl nohou, tam vytryskly tůně pitné vody, když zatroubil chobotem, stromy se kácely. Tak stvořil Thá džungli.
Tehdy nebyly obilné klasy a melouny a pepř a cukrová třtina, ani domky, jak je všichni znáte. Člověka obyvaelé džungle neznali, jako jeden lid žili v džungli. Pastvy bylo sice dost pro všechny, ale brzo se kvůli jídlu poškorpili.
Prvotní slon Thá zatím pilně robil nové džungle a do řečišť zaváděl toky. Všechno obcházet nemohl, ustanovil tedy pánem a soudcem nad džunglí Prvotního tygra: jemu ať obyvatelé džungle přednášejí své spory.
Jako každý jiný, i Prvotní tygr se tehdy živil ovocem a trávou. Bez bázně před něho obyvatelé džungle předstupovali a jeho slovo bylo džungli zákonem. Byli jsme tehdy, pamatujte, jediný lid.
A tu jednou večer vzplála mezi dvěma srnci hádka - byla to hádka o pastvu, jaká se teď vyřizuje hlavou a předníma nohama - a jak tak před Prvotním tygrem, uvelebeným v kvítí, oba hájili svou věc, jeden prý do něho rýpl parohy. Prvotní tygr zapomněl, že je pánem a soudcem nad džunglí, skočil po srnci a zlámal mu vaz.
Nakladatelství: Vyšehrad
Knižní databáze: CBDB, Goodreads
Oblíbené úryvky z knihy
Jak mě poučil pan profesor Osler promlouvající z dávné minulosti, mnoho lékařů léčí příznaky, dobří lékaři léčí nemoc a nejlepší lékaři léčí člověka, který onemocněl.
Vždycky se říkalo: „V zdravém těle zdravý duch.“ Já si ale myslím, že je to naprosto obráceně - teprve tam, kde je zdravý duch, tam je zdravé tělo.