Sborník mladých koreanistů (2)
Autoři: Miriam Löwensteinová, Marek Zemánek (eds.)
Rok vydání: 2015
Žánr: odborná literatura, sborník, kultura, historie
Počet stran: 190
Moje hodnocení: 8/10 Druhý sborník z konference studentů a absolventů koreanistiky na FF UK hodnotím ještě o něco lépe než první. Je to dáno tím, že tentokrát se mi příspěvky víc trefily do témat zájmu (hlavně co se týče feminismu a pohřebnictví). Obsah je opět různorodý, dozvíme se zase něco z historie i kultury Koreje.
Obálka: 6/10
Ukázka: Formování nového ideálu ženství v Koreji
Největší vliv na postavení žen v korejské společnosti měla bezpochyby koncepce tradičních konfuciánských norem, pudǒk (ženská ctnost), k jejíž proměně dochází v 19. století. Ve svém příspěvku se zaměřím na postupnou proměnu tohoto starého ideálu ženství v nový, moderní, který vznikl působením tří zásadních vlivů. Amerických protestantských misionářek, japonské státní ideologie rjósai kenbo (dobrá manželka, moudrá matka) a korejských reformátorů a intelektuálů. Tyto tři vlivy působily na korejskou společnost současně a s různou intenzitou. Všechny tři se svým prototypem ideálu o moderní ženě paradoxně shodovaly, nicméně každý s jinými cíli, které rozeberu podrobněji.
V příspěvku se zaměřím též na tzv. nové ženy, rebelky, které představovaly novou generaci žen. Představím osobnosti této generace, jejich ideály a požadavky na tehdejší společnost. Tyto ženy, kterým se dostalo vzdělání, a své ideály hledaly v západní literatuře, se nadále odmítaly podřizovat diktátu společnosti, která je za to neváhala podrobovat kritice.
Moudrá matka, dobrá manželka
Jedním z nejvýznamnějších konceptů zaměřených na roli ženy v moderní korejské společnosti byla ideologická konstrukce „moudrá matka, dobrá manželka“ (hjǒnmo jangčchǒ), jejíž počátky se datují otevřením Koreje světu a jejíž principy v podstatě působí na korejskou společnost dodnes.
Během bouřlivých změn koncem 19. století dochází v Koreji k otřesům tradičního politického a ekonomického systému a také k narušení morálních a kulturních hodnot. A právě v tomto zmatečném období se „žena“ stala metonymií pro posouzení civilizační vyspělosti, jež daná země dosáhla.
Vzhledem k cestám korejských intelektuálů do zahraničí měli Korejci jedinečnou příležitost porovnat životní podmínky korejských obyvatel s podmínkami ve vyspělých zemích.
Nakladatelství: Nová vlna
Knižní databáze: CBDB
Rok vydání: 2015
Žánr: odborná literatura, sborník, kultura, historie
Počet stran: 190
Moje hodnocení: 8/10 Druhý sborník z konference studentů a absolventů koreanistiky na FF UK hodnotím ještě o něco lépe než první. Je to dáno tím, že tentokrát se mi příspěvky víc trefily do témat zájmu (hlavně co se týče feminismu a pohřebnictví). Obsah je opět různorodý, dozvíme se zase něco z historie i kultury Koreje.
Obálka: 6/10
Ukázka: Formování nového ideálu ženství v Koreji
Největší vliv na postavení žen v korejské společnosti měla bezpochyby koncepce tradičních konfuciánských norem, pudǒk (ženská ctnost), k jejíž proměně dochází v 19. století. Ve svém příspěvku se zaměřím na postupnou proměnu tohoto starého ideálu ženství v nový, moderní, který vznikl působením tří zásadních vlivů. Amerických protestantských misionářek, japonské státní ideologie rjósai kenbo (dobrá manželka, moudrá matka) a korejských reformátorů a intelektuálů. Tyto tři vlivy působily na korejskou společnost současně a s různou intenzitou. Všechny tři se svým prototypem ideálu o moderní ženě paradoxně shodovaly, nicméně každý s jinými cíli, které rozeberu podrobněji.
V příspěvku se zaměřím též na tzv. nové ženy, rebelky, které představovaly novou generaci žen. Představím osobnosti této generace, jejich ideály a požadavky na tehdejší společnost. Tyto ženy, kterým se dostalo vzdělání, a své ideály hledaly v západní literatuře, se nadále odmítaly podřizovat diktátu společnosti, která je za to neváhala podrobovat kritice.
Moudrá matka, dobrá manželka
Jedním z nejvýznamnějších konceptů zaměřených na roli ženy v moderní korejské společnosti byla ideologická konstrukce „moudrá matka, dobrá manželka“ (hjǒnmo jangčchǒ), jejíž počátky se datují otevřením Koreje světu a jejíž principy v podstatě působí na korejskou společnost dodnes.
Během bouřlivých změn koncem 19. století dochází v Koreji k otřesům tradičního politického a ekonomického systému a také k narušení morálních a kulturních hodnot. A právě v tomto zmatečném období se „žena“ stala metonymií pro posouzení civilizační vyspělosti, jež daná země dosáhla.
Vzhledem k cestám korejských intelektuálů do zahraničí měli Korejci jedinečnou příležitost porovnat životní podmínky korejských obyvatel s podmínkami ve vyspělých zemích.
Nakladatelství: Nová vlna
Knižní databáze: CBDB
