Sborník mladých koreanistů
Autoři: Miriam Löwensteinová, Marek Zemánek (eds.)
Původní rok: 2013
Žánr: odborná literatura, historie, kultura, sborník
Počet stran: 182
Moje hodnocení: 7/10 Sborník příspěvků z první konference studentů a absolventů koreanistiky FF UK je zajímavým čtením, kde se můžete dozvědět něco o Koreji a nejen o ní. Příspěvky jsou rozděleny do tří oblastí, a to dějiny a společnost, literatura a jazyk. Nějaké téma mě zaujalo více, některé méně, ale to je vzhledem ke sborníku logické. Celkově to hodnotím pozitivně.
Obálka: 5/10
Ukázka: Počet zcela asimilovaných Korejců byl téměř pětkrát vyšší než průměr a naopak počet zcela neasimilovaných Korejců byl přibližně čtyřikrát nižší než průměr. Mezi léty 1970 a 1979 narostl počet Korjǒsaram mluvících pouze rusky, kdežto u jiných národů došlo sice k nárůstu použití ruštiny, ale současně zůstali loajální i ke svému původnímu jazyku.37 Tím pádem procento bilingvních mluvčích u jiných národností vzrůstalo, ale u Korjǒsaram klesalo. Jednou z nejdůležitějších charakteristik jazykové situace sovětských Korejců je to, že od začátku neexistovali žádní mluvčí, kteří by spadali do skupiny asimilovaných dvojjazyčných. To znamená, že nikdo z těch, kteří prošli jazykovou změnou z korejštiny na ruštinu, si neuchoval korejštinu jako svůj druhý jazyk. To je podle Hura společná charakteristika všech národnostních menšin v bývalém SSSR, které prošly deportací, jako jsou právě Korejci, Němci, Řekové, Poláci nebo Bulhaři. Všechny tyto skupiny vykazují podobně vysokou míru asimilace. Nicméně i v rámci této vysoce asimilované skupiny byli Korejci jedním z těch národů, které ztratily svůj jazyk nejrychleji. Korejci jsou v Kazachstánu sedmnáctým etnikem z přibližně 130 s nejvyšším stupněm ztráty svého původního jazyka. Jsou také jednou z nejpočetnějších skupin, které svůj jazyk ztratily, z národnostních menšin početnějších, než jsou Korejci, mají vyšší míru pouze Židé, kteří jsou poněkud specifickým etnikem s mnohasetletou zkušeností asimilace s jinými národy, diskriminací a roztroušením po světě. Korjǒsaram tvoří jednu z lingvisticky nejasimilovanějších menšin s poměrně vysokým počtem mluvčích. Ještě v roce 1959 mluvilo korejsky přibližně 80% všech Korjǒsaram, kdežto v roce 1979 už pouze 55%.38 A je důležité si také uvědomit, že tempo, se kterým Korjǒsaram ztráceli schopnost mluvit korjǒmalem, bylo čímdál tím vyšší.
37Je nutné si uvědomit, že tyto údaje mohou být do jisté míry zkreslené. Korjǒsaram kvůli svému postavení perzekuované menšiny měli jistě pocit, že pokud budou jako svůj rodný jazyk uvádět ruštinu, bude to pro ně bezpečnější. Naproti tomu jiné národy, například Estonci, Lotyši a Litevci, jejichž republiky byly do SSSR začleněny nedobrovolně, při sčítáních lidu na protest proti režimu úmyslně popírali znalost ruštiny i jako druhého jazyka.
38Pak, Nelly Sergejevna (2005). Korejskij jazyk v Kazachstaně: Problemy i Perspektivy. Almaty: KazUMOiMJA im. Abylai Chana, str. 28.
Nakladatelství: Nová vlna
Knižní databáze: CBDB, Goodreads