Budete jako bohové
Autor: Erich Fromm
Originální název: You Shall Be As Gods
Překlad: Zbyněk Fišer
Původní rok: 1966
Rok vydání: 1993
Žánr: náboženství, psychologie, filosofie, teologie, historie, odborná literatura
Počet stran: 176
Moje hodnocení: 8/10 Název s podtitulem je trefný, Fromm tady opravdu kolikrát tne do živého. Je to hodně zajímavé a náročné čtení, kdy je potřeba se na text skutečně soustředit. Měla jsem to rozečtené delší dobu a vracela jsem se ráda. Částečně to bylo proto, že jsem si ji jen půjčovala, ale myslím, že to ve výsledku prospělo i tomu zážitku z četby. Mnohdy jsem s ním souzněla, někdy mi to otevřelo úplně nový pohled, což mě baví. Aby si z toho něco člověk odnesl, tak je určitě dobré se orientovat v křesťanství i judaismu.
A ocenila jsem i ten detail, že poznámky jsou rovnou pod čarou.
Obálka: 0/10
Ukázka: VII. ŽALMY
Uvážíme-li skutečnost, že všechny předcházející kapitoly této knihy se zabývaly pojmy, jež se objevují v celém Starém zákoně, a vývojem těchto pojmů v pozdější židovské tradici, může se zdát podivné, že tato poslední kapitola se zabývá jednou jedinou knihou bible, která byla sestavena přibližně v době 400 až 200 let př. Kr. Z formálního hlediska to pozměňuje princip pořadí, který jsem až dosud sledoval. Přesto jsou však dobré důvody pro včlenění rozboru Knihy žalmů. Prvním z těchto důvodů je zvláštní úloha žalmů v náboženském životě Židů, úloha, kterou hrály zejména během dvou tisíciletí po zničení Chrámu.
Žalmy (Sefer Tehilim), nazývané v talmudu „Verši chvály“, byly zpívány v Chrámu chórem Levitů, který byl doprovázen strunnými a dechovými nástroji. Ačkoli všech nebylo užíváno tímto způsobem, je možno Knihu žalmů jako celek charakterizovat jako „zpěvník Chrámu“.*)
Po zničení Chrámu se staly Žalmy nejpopulárnější modlitební knihou mezi Židy. Žalmy přestaly být částí chrámového obřadu a získaly novou funkci: staly se lidským dokumentem, vyjádřením nadějí i strachu člověka, jeho radostí a jeho zármutků. Překročily dílčí podmíněnost času a náboženského dogmatu a staly se intimními přáteli a průvodci Židů i křesťanů po mnoho pokolení.
Důvod, proč uzavřít tuto knihu kapitolou o žalmech, však nespočívá pouze v jejich úloze, jak byla právě popsána.
*) The Psalms, vydal A. Cohen (Hindhead, Surrey: The Soncino Press 1945, str. X).
Nakladatelství: Lidové noviny
Knižní databáze: CBDB, Goodreads
Oblíbené úryvky z knihy
Bylo to násilí, které učinilo člověka neschopným neodvislosti a pokřivilo jeho rozum a jeho city.
V negativní theologii stejně jako v mystice, nalézáme téhož revolučního ducha svobody, který charakterizuje boha revoluce proti Egyptu. Nemohu vyjádřit tohoto ducha lépe, než slovy Mistra Eckharta:
Že jsem člověkem,
to mám společné se všemi lidmi,
že vidím, slyším
a piju a jím,
sdílím se všemi tvory.
Avšak že já jsem já, je pouze mé,
a náleží mně
a nikomu jinému,
žádnému druhému člověku
ani andělu ani bohu,
leda pokud jsem sám s ním jedno.
Člověk je si vědom rizik a nebezpečenství své existence, avšak jeho obrany jsou nedostatečné. Dříve či později podléhá nemoci, stáří a umírá. Ti, jež miluje, umírají před ním či po něm a v žádném případě není útěchy. Člověk je nejistý; jeho poznání je útržkovité. Ve své nejistotě vzhlíží po absolutním, jenž slibuje jistotu, kterou by mohl následovat, s níž by se mohl identifikovat.