Dívka s pomeranči
Autor: Jostein Gaarder
Originální název: Appelsinpiken
Překlad: Jarka Vrbová
Původní rok: 2003
Rok vydání: 2019
Žánr: novela, pro mládež, filosofie, romantické
Počet stran: 158
Moje hodnocení: 10/10*
Obálka: 8/10
Anotace: Georgův otec zemřel před jedenácti lety a teprve teď rodina našla jeho dopis, adresovaný synovi. Georg vezme dopis, zavře se ve svém pokoji a začte se do něj. Celá rodina za dveřmi netrpělivě čeká, až se dozví, co chtěl tatínek synovi přes bariéru času sdělit...
Ukázka: Anebo že by nebyl ten jeho dopis pravý? Nebo co když ještě žije? Znovu mi přeběhl mráz po zádech.
Zůstal jsem sedět na posteli a zamyslel jsem se. Hubbleúv teleskop byl vynesen na oběžnou dráhu kolem Země raketoplánem Discovery 25. dubna 1990. Právě v té době táta onemocněl, protože nemoc u něj propukla po velikonočních prázdninách 1990. To jsem věděl. Jenom mě nenapadlo, že to bylo zároveň s instalací Hubbleova teleskopu. Ale třeba se táta o své nemoci dozvěděl téhož dne, kdy vypustili Discovery z mysu Canaveral s teleskopem na palubě, třeba i ve stejnou hodinu, ve stejnou minutu.
V tom případě bych chápal, že je napjatý, jak to dopadlo s vesmírným dalekohledem. Ostatně se brzy ukázalo, že hlavní zrcadlová plocha teleskopu je vadně zabroušená. Táta se už nedozvěděl, že astronauté z raketoplánu Endeavour chybu napravili v prosinci 1993, což bylo přesně tři roky poté, co zemřel. Přirozeně nevěděl nic ani o obdivuhodném přídavném vybavení, namontovaném v únoru 1997.
Táta umřel, ještě než se stihl dozvědět, že Hubbleův teleskop pořídil nejostřejší a nejlepší snímky všech dob. Hodně jsem jich našel na internetu a spoustu jich použil v té seminární práci. Některé jsem si dokonce vyvěsil ve svém pokoji, třeba neuvěřitelně ostrý snímek superhvězdy Eta Carina, vzdálené osm tisíc světelných let od naší sluneční soustavy. Eta Carina je jedna z nejmasivnějších hvězd Mléčné dráhy, co nevidět vybuchne jako supernova a pak se promění v neutronovou hvězdu nebo v černou díru. Jiný můj oblíbený obrázek jsou obrovití plyné a prašné sloupy v Orlí mlhovině, též nazývané M16.
Nakladatelství: Albatros
Knižní databáze: CBDB, Goodreads
Originální název: Appelsinpiken
Překlad: Jarka Vrbová
Původní rok: 2003
Rok vydání: 2019
Žánr: novela, pro mládež, filosofie, romantické
Počet stran: 158
Moje hodnocení: 10/10*
Obálka: 8/10
Anotace: Georgův otec zemřel před jedenácti lety a teprve teď rodina našla jeho dopis, adresovaný synovi. Georg vezme dopis, zavře se ve svém pokoji a začte se do něj. Celá rodina za dveřmi netrpělivě čeká, až se dozví, co chtěl tatínek synovi přes bariéru času sdělit...
Ukázka: Anebo že by nebyl ten jeho dopis pravý? Nebo co když ještě žije? Znovu mi přeběhl mráz po zádech.
Zůstal jsem sedět na posteli a zamyslel jsem se. Hubbleúv teleskop byl vynesen na oběžnou dráhu kolem Země raketoplánem Discovery 25. dubna 1990. Právě v té době táta onemocněl, protože nemoc u něj propukla po velikonočních prázdninách 1990. To jsem věděl. Jenom mě nenapadlo, že to bylo zároveň s instalací Hubbleova teleskopu. Ale třeba se táta o své nemoci dozvěděl téhož dne, kdy vypustili Discovery z mysu Canaveral s teleskopem na palubě, třeba i ve stejnou hodinu, ve stejnou minutu.
V tom případě bych chápal, že je napjatý, jak to dopadlo s vesmírným dalekohledem. Ostatně se brzy ukázalo, že hlavní zrcadlová plocha teleskopu je vadně zabroušená. Táta se už nedozvěděl, že astronauté z raketoplánu Endeavour chybu napravili v prosinci 1993, což bylo přesně tři roky poté, co zemřel. Přirozeně nevěděl nic ani o obdivuhodném přídavném vybavení, namontovaném v únoru 1997.
Táta umřel, ještě než se stihl dozvědět, že Hubbleův teleskop pořídil nejostřejší a nejlepší snímky všech dob. Hodně jsem jich našel na internetu a spoustu jich použil v té seminární práci. Některé jsem si dokonce vyvěsil ve svém pokoji, třeba neuvěřitelně ostrý snímek superhvězdy Eta Carina, vzdálené osm tisíc světelných let od naší sluneční soustavy. Eta Carina je jedna z nejmasivnějších hvězd Mléčné dráhy, co nevidět vybuchne jako supernova a pak se promění v neutronovou hvězdu nebo v černou díru. Jiný můj oblíbený obrázek jsou obrovití plyné a prašné sloupy v Orlí mlhovině, též nazývané M16.
Nakladatelství: Albatros
Knižní databáze: CBDB, Goodreads
Adaptace knihy nebo inspirace knihou
Film: Dívka s pomeranči, 2009, Norsko/Německo/Španělsko
