Eragon
Překlad: Olga Machútová
Ilustrace: Christopher Paolini
Původní rok: 2002
Rok vydání: 2006
Série: Odkaz Dračích jezdců (1. díl)
Žánr: fantasy, dobrodružné, pro mládež
Počet stran: 477
Moje hodnocení: 10/10
Obálka: 9/10
Anotace: Jeden chlapec...
jeden drak...
svět dobrodružství
Když Eragon najde v lese naleštěný modrý kámen, myslí si, že chudého farmářského chlapce potkalo štěstí; možná za něj koupí maso na zimu pro svou rodinu. Ale když se z kamene vyklube dračí mládě, Erago si brzy uvědomí, že narazil na odkaz skoro tak starý, jako je samo Království.
Jeho prostý život se přes noc roztříští a on je vržen do nového, nebezpečného světa osudu, kouzel a moci. Pouze se starodávným mečem a radami moudrého vypravěče musejí Eragon s dračím mládětem zdolávat nebezpečné situace a odolávat temným silám v Království, kterému vládne král, jehož zlo nezná hranic.
Dokáže Eragon převzít břímě legendárních Dračích jezdců? Osud království možná leží v jeho rukou...
Ukázka: Pohlédla na něj, napjatá a přikrčená, připravená na cokoli, co přijde. Držela hlavu zpříma s královskou důstojností. Měla tmavě zelené, skoro černé oči, nepatrně sešikmené jako kočka. Když k němu vzhlédly, projelo jím zděšení.
Chvíli na sebe upřeně hleděli a pak se elfka zachvěla a bez hlesu se zhroutila. Eragon ji stěží zachytil, než spadla na zem. Byla překvapivě lehká. Vycházela z ní vůně čerstvě rozdrceného borového jehličí.
Murtagh vešel do cely. „Je překrásná!“
„Ale zraněná.“
„Můžeme ji ošetřit později. Máš dost sil, abys ji nesl?“ Eragon zavrtěl hlavou. „Tak ji vezmu já,“ řekl Murtagh a přehodil si elfku přes rameno. „Teď nahoru!“ Podal Eragonovi dýku a pospíchal zpátky do chodby, poseté těly vojáků.
Těžkými kroky vedl Murtagh Eragona ke kamennému schodišti na konci chodby. Když po něm stoupali, Eragon se zeptal: „Jak se dostaneme ven, aniž by nás někdo zpozoroval?“
„Nijak,“ zabručel Murtagh.
To Eragona zrovna moc neuklidnilo. Úzkostlivě naslouchal, zda neuslyší vojáky nebo kohokoli dalšího, kdo by mohl být nablízku, a děsil se toho, co by se stalo, kdyby potkali Stína. Nad schody byl hodovní sál se širokými dřevěnými stoly. Na stěnách visely štíty a dřevěný strop byl podepřený prohnutým trámovím. Murtagh položil elfku na stůl a s obavami pohlédl ke stropu. „Mohl bys něco říct Safiře?“
„Ano.“
„Pověz jí, ať ještě pět minut počká.“
V dálce se ozvaly výkřiky. Kolem vstupu do sálu prošel oddíl vojáků. Eragon se semknutými rty potlačoval nervozitu. „Ať už plánuješ cokoli, nemyslím, že máme příliš času.“
„Prostě jí to řekni a zůstaň v úkrytu,“ odsekl Murtagh a odběhl.
Když Eragon předal vzkaz, znepokojilo ho, že slyší stoupat po schodech skupinu mužů. Přemáhal hlad a vyčerpání, ale stáhl elfku ze stolu a schoval ji pod něj.
Nakladatelství: Fragment
Knižní databáze: CBDB, Goodreads
svět dobrodružství
Když Eragon najde v lese naleštěný modrý kámen, myslí si, že chudého farmářského chlapce potkalo štěstí; možná za něj koupí maso na zimu pro svou rodinu. Ale když se z kamene vyklube dračí mládě, Erago si brzy uvědomí, že narazil na odkaz skoro tak starý, jako je samo Království.
Jeho prostý život se přes noc roztříští a on je vržen do nového, nebezpečného světa osudu, kouzel a moci. Pouze se starodávným mečem a radami moudrého vypravěče musejí Eragon s dračím mládětem zdolávat nebezpečné situace a odolávat temným silám v Království, kterému vládne král, jehož zlo nezná hranic.
Dokáže Eragon převzít břímě legendárních Dračích jezdců? Osud království možná leží v jeho rukou...
Ukázka: Pohlédla na něj, napjatá a přikrčená, připravená na cokoli, co přijde. Držela hlavu zpříma s královskou důstojností. Měla tmavě zelené, skoro černé oči, nepatrně sešikmené jako kočka. Když k němu vzhlédly, projelo jím zděšení.
Chvíli na sebe upřeně hleděli a pak se elfka zachvěla a bez hlesu se zhroutila. Eragon ji stěží zachytil, než spadla na zem. Byla překvapivě lehká. Vycházela z ní vůně čerstvě rozdrceného borového jehličí.
Murtagh vešel do cely. „Je překrásná!“
„Ale zraněná.“
„Můžeme ji ošetřit později. Máš dost sil, abys ji nesl?“ Eragon zavrtěl hlavou. „Tak ji vezmu já,“ řekl Murtagh a přehodil si elfku přes rameno. „Teď nahoru!“ Podal Eragonovi dýku a pospíchal zpátky do chodby, poseté těly vojáků.
Těžkými kroky vedl Murtagh Eragona ke kamennému schodišti na konci chodby. Když po něm stoupali, Eragon se zeptal: „Jak se dostaneme ven, aniž by nás někdo zpozoroval?“
„Nijak,“ zabručel Murtagh.
To Eragona zrovna moc neuklidnilo. Úzkostlivě naslouchal, zda neuslyší vojáky nebo kohokoli dalšího, kdo by mohl být nablízku, a děsil se toho, co by se stalo, kdyby potkali Stína. Nad schody byl hodovní sál se širokými dřevěnými stoly. Na stěnách visely štíty a dřevěný strop byl podepřený prohnutým trámovím. Murtagh položil elfku na stůl a s obavami pohlédl ke stropu. „Mohl bys něco říct Safiře?“
„Ano.“
„Pověz jí, ať ještě pět minut počká.“
V dálce se ozvaly výkřiky. Kolem vstupu do sálu prošel oddíl vojáků. Eragon se semknutými rty potlačoval nervozitu. „Ať už plánuješ cokoli, nemyslím, že máme příliš času.“
„Prostě jí to řekni a zůstaň v úkrytu,“ odsekl Murtagh a odběhl.
Když Eragon předal vzkaz, znepokojilo ho, že slyší stoupat po schodech skupinu mužů. Přemáhal hlad a vyčerpání, ale stáhl elfku ze stolu a schoval ji pod něj.
Nakladatelství: Fragment
Knižní databáze: CBDB, Goodreads
Adaptace knihy nebo inspirace knihou
Film: Eragon, 2006, USA/Velká Británie/Maďarsko