Pomník TGM v Hradci Králové jako odraz mnoha tváří naší doby
Autoři: Robert Kvaček, Jaroslava Pospíšilová, Ludmila Hovorková, Hana Matoušková, Jiří Doležal, Eva Broklová, Josef Tomeš, Zora Dvořáková, Rudolf Faltejsek
Rok vydání: 2017
Žánr: historie, literatura faktu
Počet stran: 54
Moje hodnocení: 9/10 Útlá kniha popisuje příběh pomníku Tomáše G. Masaryka v Hradci Králové respektive několika pomnících právě vzhledem k historii 20. století. Kromě zasazení do kontextu doby a výroby jako takové, se dočteme i o návštěvách, které podniknul v tomto městě. Obsahuje i několik příloh včetně historie Masarykovy společnosti, která stojí za jejím vydáním a je aktivní dodnes. Bylo to zajímavé čtení, kdy se jenom na pomníku dá ukázat mnoho tváří naší doby, jak trefně slibuje samotný název. Text je doprovázen i dobovými fotografiemi.
Obálka: 6/10
Ukázka: Srdínko následně vyzdvihl Masarykovy zásluhy o národní samostatnost a v závěru svého projevu vyjádřil přesvědčení, že pomník, odrážející prezidentovu velikost a jeho poselství, bude vypovídat nejen o štěstí z vítězství, ale i o povinnostech, které nabytá svoboda s sebou nese. Poté provedl odhalení pomníku. Starosta Ulrich poděkoval tvůrcům pomníku a všem, kteří se o jeho vybudování zasloužili a se slovy: „Vpřed! Za Masarykem! Za jeho skvělým příkladem!“ jej odevzdal veřejnosti. Slavnost ukončila národní hymna a oficiální hosté se odebrali k slavnostnímu obědu do Grandhotelu. Účastníci ocenili i použití mikrofonů na řečnické tribuně, což umožnilo dobrý poslech všem shromážděným. Tečkou oslav byl odpolední koncert hudby DTJ na Husově náměstí a divadelní představení Tylovy Fidlovačky, sehrané Jednotou divadelních ochotníků Klicpera. Husovo náměstí, v roce 1931 přejmenované na Masarykovo, se opravdu stalo „fórem“, kde se hradečtí občané scházeli nejen při oslavách státních svátků. Tradičně sem také k pomníku prezidenta vedla cesta odvedených branců.
Osudy pomníku za nacistické okupace
T. G. Masaryk si byl dobře vědom, že mladá republika potřebuje čas, aby se stala hospodářsky a politicky pevným a vyspělým demokratickým státem svobodných a uvědomělých občanů, kteří svými činy a postoji dokáží, že jsou vybojované svobody hodni. Bohužel čas klidného vývoje čs. státu dopřán nebyl. Tvrdě jej poznamenaly dvě poválečné krize dvacátých a zejména třicátých let a nástup fašistického a nacistického hnutí v Evropě. Krizí ve třicátých letech byl postižen zejména lehký průmysl v pohraničí, kde žila silná německá menšina. Ta začala čím dál víc naslouchat myšlenkám Henleinovy sudetoněmecké strany a volat po návratu domů, do Hitlerovy říše. Koncem třicátých let dostaly události rychlý spád. Německo hrozilo vypovězením války, aby „osvobodilo“ své soukmenovce, kteří v Československu prý trpěli bezprávím. Francouzští a britští spojenci v zájmu zachování míru v Evropě svým podpisem Mnichovské dohody v září roku 1938 Československou republiku obětovali. Tzv. druhá republika se značně okleštěnými hranicemi byla odsouzena k zániku. Slovensko vytvořilo vlastí stát a zbytek republiky obsadila 15. března 1939 německá vojska. Následný státní útvar s názvem Protektorát Čechy a Morava se stal vazalem Velkoněmecké říše. Měl sice vlastní vládu, ale faktická moc byl v rukou německých protektorů, plnících vůli vůdce Adolfa Hitlera. Vše, co připomínalo bývalý samostatný československý stát, mělo být zlikvidováno a zapomenuto.
Také v Hradci Králové byly městské orgány doplněny zástupci německých občanů, vesměs členů strany NSDAP. Starosta Josef Pilnáček se tak ocitl v nezáviděníhodné situaci, kdy se marně snažil se svými kolegy o skoro nemožné: hájit české zájmy a zároveň plnit nařízení okupační moci.
Nakladatelství: Jiří Bittner - Typo studio
Knižní databáze: CBDB