Sofiin svět
Autor: Jostein Gaarder
Originální název: Sofies verden
Překlad: Jarka Vrbová
Ilustrace: František Skála ml.
Původní rok: 1991
Rok vydání: 2002
Žánr: román, filosofie, pro mládež, fantasy, populárně-naučné, historie
Počet stran: 419
Moje hodnocení: 6/10
Obálka: 8/10
Ukázka: Takovou katastrofu známe i z bible. Mám na mysli potopu a Noemovu archu. Po každé takové katastrofě obnovil Bůh život na Zemi tak, že stvořil nové - a vždy dokonalejší - rostlinné a živočišné druhy.“
„Takže zkameněliny jsou vlastně otisky dřívějších forem života, které ty osudové katastrofy vyhladily?“
„Přesně tak. Říkalo se například, že zkameněliny jsou otisky živočichů, pro něž nezbylo místo na Noemově arše. Když Darwin podnikl cestu na parníku Beagle, měl s sebou první díl knihy anglického geologa Charlese Lyella s názvem Zásady geologie, v originále se jmenovala Principles of Geology. Ten se domníval, že současné tvary povrchu zemského - vysoké hory i hluboká údolí - jsou výsledkem neuvěřitelně dlouhého a pozvolného vývoje. I docela nepatrné změny mohly vést ke značným geografickým přeměnám, vezmeme-li v úvahu dostatečně dlouhý časový úsek.“
„Jaké nepatrné změny myslel?“
„Přírodní vlivy, které působí každodenně. Déšť a vítr, tání ledu, záchvěvy země a zdvihy zemské kůry. Víme přece, že kapka vody dokáže udělat díru v kameni - ne silou, ale tím, že kape bez přestání. Lyell zastával názor, že takové drobné, postupné změny mohou v dlouhém časovém období přírodu úplně změnit. Tato myšlenka sice pořád ještě nemohla objasnit fakt, že Darwin našel vysoko v Andách zbytky mořských živočichů, ale nevzdal se už představy postupné změny, která, pokud je jí dopřáno dost času, vede k dramatickým změnám.“
„Zřejmě ho napadlo, že podobné vysvětlení by mohlo platit i pro vývoj živočichů?“
„Ano, napadlo. Ale jak jsem říkal, Darwin byl rozvážný muž. Dlouho si kladl otázky, než se odvážil dát na ně odpověď. V tom směru užíval stejnou metodu jako všichni praví filosofové. Je důležité se ptát a na odpovědi není třeba spěchat.“
„Rozumím.“
„Rozhodující roli v teorii geologa Lyella hrálo stáří Země. V Darwinově době byl rozšířen názor, že Bůh naší planetu stvořil před šesti tisíci lety. K tomu číslu se dospělo prostým součtem všech generací od Adama a Evy až po dnešek.“
„To snad ne! Takhle prostoduše?“
„Nám se to říká, když už víme víc. Darwin sám odhadoval stáří země na 300 milionů let. Jedna věc byla totiž jistá. Ani Lyellova teorie o postupném geologickém vývoji, ani Darwinova vývojová teorie by nedávaly smysl, kdyby nemohly počítat s obrovským časovým úsekem.“
Nakladatelství: Albatros
Knižní databáze: CBDB, Goodreads
Adaptace knihy nebo inspirace knihou
Film: Sofiin svět, 1999, Norsko/Švédsko
Seriál: Sofies verden, 1999, Norsko