To byl jen vtip...
Autoři: Jasmína Houdek, Pavel Houdek
Ilustrace: Marie König Dudziaková
Rok vydání: 2025
Žánr: osobní rozvoj, populárně-naučná literatura
Počet stran: 208
Moje hodnocení: 8/10 Svižné čtení, které má povedenou grafickou stránku. Autoři popisují fenomény ve společnosti, které dopadají negativně převážně na ženy, zároveň neopomíjejí a zdůrazňují, že se to děje i mužům. Rozdělování mi tedy někdy přišlo zbytečné, byť rozumím tomu proč, stejně tak opakování některých věcí. Více než nějaký manuál to je sonda do toho, jak velmi pomalu kráčíme na cestě k rovnoprávnosti a co s tím může udělat každý z nás.
Hodně témat (některé svým zařazením i překvapila) na málo stranách, takže je jasné, že příliš do hloubky to nejde, přesto to stačí na to, aby to s vámi rezonovalo a přišlo i nějaké uvědomění, ať už ze strany někoho, kdo to sám ne/vědomě dělá, nebo toho, kdo to zažívá. Autoři se mimo jiné opírají o výzkumy, nabízí pohled i do svého života a praktické tipy v rámci pracovního i osobního života. Kdo ale čeká vyloženě praktickou nálož, jak slibuje podtitul, tak je pouze oklamán obálkou. Je to opravdu spíše popisné a pro někoho, kdo se aspoň trochu zajímá, tak nic moc nového neobjeví. Pro někoho to ale může zase být probuzení či nakopnutí k nějakému kroku ve svém životě a v tom vidím přínos.
Obálka: 6/10
Anotace:
Zažíváte narážky nebo nevhodné „vtipy“, ale photová odpověď vás napadne až po deseti minutách?
Cítíte, že některé situace vás svazují a nutí mlčet, i když byste se chtěli ozvat?
Máte někdy pocit, že vás neividtelná síť očekávání a stereotypů brzdí v rozletu?
Pak je tahle kniha přesně pro vás!
Naučíte se v ní, jak se bránit slovním útokům a manipulaci - prakticky, bez omáčky a s humorem. Dozvíte se, jak čelit situacím, kdy vás přerušují na poradách, shazují vaše názory nebo vám podsouvají, že „tohle přece není problém“.
Krok za krokem si projdete, jak zvládnout podceňování, shazování, podrývání autority a další běžné jevy, které dusí vaše sebevědomí.
A hlavně, naučíte se, jak si svou sílu a hlas vzít zpátky.
Tahle kniha není pro ty, co se smíří s tím, že „tak to prostě je“. Je to manuál pro všechny, kdo chtějí umět zvednout hlas. Pro všechny, kdo chtějí pro sebe - a celou společnost - lepší budoucnost. Protože odvážné činy začínají jedním: říct už dost!
Cítíte, že některé situace vás svazují a nutí mlčet, i když byste se chtěli ozvat?
Máte někdy pocit, že vás neividtelná síť očekávání a stereotypů brzdí v rozletu?
Pak je tahle kniha přesně pro vás!
Naučíte se v ní, jak se bránit slovním útokům a manipulaci - prakticky, bez omáčky a s humorem. Dozvíte se, jak čelit situacím, kdy vás přerušují na poradách, shazují vaše názory nebo vám podsouvají, že „tohle přece není problém“.
Krok za krokem si projdete, jak zvládnout podceňování, shazování, podrývání autority a další běžné jevy, které dusí vaše sebevědomí.
A hlavně, naučíte se, jak si svou sílu a hlas vzít zpátky.
Tahle kniha není pro ty, co se smíří s tím, že „tak to prostě je“. Je to manuál pro všechny, kdo chtějí umět zvednout hlas. Pro všechny, kdo chtějí pro sebe - a celou společnost - lepší budoucnost. Protože odvážné činy začínají jedním: říct už dost!
Ukázka: Sedíte na poradě, přispějete konstruktivním nápadem a najednou se ozve mužský hlas, který vám začne vysvětlovat něco, co už dávno chápete. Možná tomu dokonce rozumíte lépe než on, protože jste se tím měsíce zabývala. Nebo jste přímo expertka, zatímco on si o tématu před poradou přečetl pár vět na Wikipedii. Co se to stalo? Právě jste zažila mansplaining.
Za mansplaining označujeme situace, kdy muž automaticky předpokládá, že je v dané věci větším odborníkem než někdo jiný - aniž by si jakkoliv ověřil jeho (nebo spíš její) kvalifikaci, odborost a vzdělání - a pokládá za důležité a správné začít druhou osobu bez vyzvání poučovat.
Podle jedné rozsáhlé studie zažilo více než 95 % lidí alespoň jednu formu mansplainingu na pracovišti za poslední rok. Jak se dá očekávat, ženy jsou o celých 72 % pravděpodobněji terčem mansplainingu než muži. Zároveň to ale znamená, že terčem mansplainingu mohou být i muži samotní.
Mansplaining, i když byl pojmenován teprve nedávno, je fenomén starý jako samotný patriarchát. Ostatně už Aristoteles napsal, že ženy mají „schopnost uvažovat“, ale jsou „bez autority“. Tento postoj, zakořeněný v západní filozofii, formoval společenské patriarchální normy, které přetrvávají dodnes. Muže vnímáme jako ty, kteří mají právo mluvit a vysvětlovat, zatímco ženy jako ty, které mají právo naslouchat a učit se.
Rebecca Solnit ve své slavné eseji „Men Explain Things to Me“ popsala zážitek, kdy jí muž na večírku sáhodlouze vysvětloval její vlastní knihu, aniž by ji kdy četl. Trvalo mu to několik pokusů, než mu konečně došlo, že mluví s autorkou. Tento příklad je jedním z mnoha, které ukazují, že mansplaining je v jádru prostě obecné přesvědčení, že ženy nikdy nemohou být odbornicemi. Slova muže mají zkrátka vždy větší váhu.
Děje se to pořád. Muž, který začne ženě něco vysvětlovat, povětšinou ani nepřemýšlí nad tím, jestli to vůbec potřebuje slyšet - prostě automaticky předpokládá, že ví víc než ona.
Nakladatelství: Universum
Knižní databáze: CBDB, Goodreads
Za mansplaining označujeme situace, kdy muž automaticky předpokládá, že je v dané věci větším odborníkem než někdo jiný - aniž by si jakkoliv ověřil jeho (nebo spíš její) kvalifikaci, odborost a vzdělání - a pokládá za důležité a správné začít druhou osobu bez vyzvání poučovat.
Podle jedné rozsáhlé studie zažilo více než 95 % lidí alespoň jednu formu mansplainingu na pracovišti za poslední rok. Jak se dá očekávat, ženy jsou o celých 72 % pravděpodobněji terčem mansplainingu než muži. Zároveň to ale znamená, že terčem mansplainingu mohou být i muži samotní.
Mansplaining, i když byl pojmenován teprve nedávno, je fenomén starý jako samotný patriarchát. Ostatně už Aristoteles napsal, že ženy mají „schopnost uvažovat“, ale jsou „bez autority“. Tento postoj, zakořeněný v západní filozofii, formoval společenské patriarchální normy, které přetrvávají dodnes. Muže vnímáme jako ty, kteří mají právo mluvit a vysvětlovat, zatímco ženy jako ty, které mají právo naslouchat a učit se.
Rebecca Solnit ve své slavné eseji „Men Explain Things to Me“ popsala zážitek, kdy jí muž na večírku sáhodlouze vysvětloval její vlastní knihu, aniž by ji kdy četl. Trvalo mu to několik pokusů, než mu konečně došlo, že mluví s autorkou. Tento příklad je jedním z mnoha, které ukazují, že mansplaining je v jádru prostě obecné přesvědčení, že ženy nikdy nemohou být odbornicemi. Slova muže mají zkrátka vždy větší váhu.
Děje se to pořád. Muž, který začne ženě něco vysvětlovat, povětšinou ani nepřemýšlí nad tím, jestli to vůbec potřebuje slyšet - prostě automaticky předpokládá, že ví víc než ona.
Nakladatelství: Universum
Knižní databáze: CBDB, Goodreads