Húrinovy děti

Autor: J. R. R. Tolkien
Originální název: The Children of Húrin
Překlad: Stanislava Pošustová-Menšíková
Ilustrace: Alan Lee
Rok vydání: 2007
Série: Příběhy ze Středozemě
Žánr: fantasy, dobrodružné, román
Počet stran: 176
Moje hodnocení: 8/10
Obálka: 8/10
Ukázka: Než Morwen dospěla k tomuto rozhodnutí, podzim Roku nářků se nachýlil a ona nyní spěchala; na cestování zbýval již jen krátký čas, děsila se však, že jí Túrina vezmou, bude-li čekat přes zimu. Východňané obcházeli kolem plotů a špehovali dům. Proto Túrinovi náhle oznámila: „Tvůj otec nepřichází. Musíš tedy jí, a brzy. Tak si to přál.“
„Jít? Kam půjdeme? Za hory?“
„Ano, za hory, na jih. Na jih - tam snad leží nějaká naděje. Neřekla jsem však půjdeme, můj synu. Ty musíš jít, ale já musím zůstat.“
„Nemohu jít sám!“ namítl Túrin. „Neopustím tě. Proč bychom nešli spolu?“
„Já jít nemohu. Sám ale nepůjdeš. Pošlu s tebou Gethrona a snad i Grithnira.“
„Labadala nepošleš?“
„Ne, protože Sador je chromý a ta cesta bude těžká. A protože jsi můj syn a časy jsou kruté, nebudu ti nic zakrývat: můžeš na té cestě zahynout. Rok se sklání. Zůstaneš-li však, přijdeš k horšímu konci: staneš se nevolníkem. Chceš-li být mužem, až dospěješ mužného věku, statečně uděláš, co ti přikazuji.“
„Ale vždyť tě tu nechám jen se Sadorem, se slepým Ragnirem a se stařenami,“ namítl Túrin. „Neříkal otec, že jsem Hadorovým dědicem? Dědic by měl zůstat v Hadorově domě a bránit jej. Teď je mi líto, že už nemám svůj nůž!“
„Dědic by zůstat měl, ale nemůže,“ odvětila Morwen. „Jednoho dne se možná vrátí. Vzchop se! Bude-li hůř, půjdu za tebou, pokud budu moci.“
„Jak mě ale najdeš ztraceného v pustině?“ zanaříkal Túrin. Odvaha ho náhle opustila a neskrývaně se rozplakal.
„Jestli budeš kňourat, dřív tě najdou jiní,“ napomenula ho matka. „Já přece vím, kam jdeš, a pokud tam dojdeš a zůstaneš tam, najdu tě tam, budu-li moci. Posílám tě totiž ke králi Thingolovi do Doriathu. Nechceš být raději královým hostem než nevolníkem?“
„Nevím,“ odpověděl Túrin. „Nevím, co je to nevolník.“
„Posílám tě pryč, aby ses to nemusel dozvědět.“ Pak si postavila Túrina před sebe a podívala se mu do očí, jako by z nich chtěla vyčíst nějakou hádanku. „Je to těžké, můj synu Túrine,“ vzdychla nakonec. „Není to těžké jen pro tebe.

Nakladatelství: Argo
Knižní databáze: CBDB, Goodreads