Pan Pondělí
Autor: Garth Nix
Originální název: Mister Monday
Překlad: Milan Žáček
Ilustrace: Milan Fibiger
Původní rok: 2003
Rok vydání: 2005
Série: Klíče od Království (1. díl)
Žánr: fantasy, dobrodružné, pro děti a mládež
Počet stran: 264
Moje hodnocení: 6/10
Obálka: 6/10
Anotace: Artura Penhaligona zachrání před smrtí klíč ve tvaru hodinové ručičky. Společně s klíčem ale přichází epidemie vyvolaná prapodivnými tvory z jiné dimenze a Arturův vysněný svět se ocitá v nebezpečí. Cizinec jménem pan Pondělí, jeho pomstychtiví poslové se zakrvácenými křídly a armáda Uchvatitelů s psími hlavami se nezastaví před ničím, aby získali klíč nazpět, i kdyby to mělo znamenat smrt Artura a zkázu všeho kolem něj. Zoufalý Artur se vydává do tajuplného domu - domu, který vidí jen on sám. Musí rozkrýt tajemství klíče a objevit svůj skutečný osud.
Ukázka: Artur pořád nic neviděl. Pokud necítil, jak kolem něho sviští vzduch, a na ničem nedokázal spočinout očima, měl velký problém zjistit, jak rychle se vlastně řítí. Ale pořád jaksi cítil, že Klíč zrychluje, pohybuje se stále prudčeji a stahuje ho s sebou. Za chvíli - Artur nedokázal určit, jak dlouho to mohlo trvat - se hrot Klíče rozzářil do ruda a začaly z něj šlehat jiskry. Artur ucukl a pokusil se odvrátit hlavu, ale jiskry vylétávaly v šikmém úhlu, jako by ho chránil nějaký štít, a konec Klíče, který držel v prstech, zůstával pořád studený.
Uběhla dlouhá doba. Artur se snažil podívat na hodinky, ale ty se mu na zápěstí smekly a on se neodvažoval Klíš pustit, aby je stáhl zpátky. Pokoušel se počítat vteřiny a pak minuty, ale pořád zapomínal, k jakému číslu došel.
Nakonec toho nechal. Byl si jistý, že uplynula celá hodina. Měl strnulé a rozbolavělé prsty a bolela ho ramena. Opět ucítil, jak Klíč svou mocí bolest a křeč zmírňuje, stejně jako mu pomáhal dýchat.
Nakonec ho dokonce přepadla nuda, začal se rozhlížet kolem dokola a upíral oči do tmy s nadějí, jestli v ní třeba něco neuvidí. Cokoliv. Ale s výjimkou žhnoucího Klíče a jisker, které z něj odlétávaly, si žádného světla nevšiml. Občas, když v dálce některá z jisker pohasla, měl dojem, jako by vedle sebe zahlédl nezřetelné siluety, ale když se zadíval soustředěněji, neviděl zhola nic.
Potom, když začal opět propadat obavám a napadalo ho, že se třeba nikam nedostane, Klíč zničehonic změnil směr. Artur vyjekl, když se mu smýklo tělo, aby následovalo jeho natažené paže, a divoce zakomíhal nohama.
Něco před sebou spatřil. Tečku světla, z níž se stal puntík a potom zřetelný obdélník. S děsivou rychlostí se stále víc a víc přibližoval, až si Artur uvědomil, že vidí další osvětlený dveřní otvor - otvor mnohem, mnohem větší, než byl Pondělní portál. Měli do něj v závratné rychlosti, nejméně sto třiceti kilometrů za hodinu, narazit a z něho měl zbýt jen mastný flek...
Nakladatelství: Triton
Knižní databáze: CBDB, Goodreads